Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zcizení

29. 05. 2002
3
0
1514
Autor
JARUB

slzy jsou na nic, když je nikdo neslyší

Co říkáváš ráno,

po noci strávené v cizím těle.

Řekni, kde je či není psáno,

že snad máš zůstávat déle.

 

Pobledlá tvář a zcuchané vlasy

vždy ráno zbývá z noční krásy.

Neznámá tvář je minulostí,

jen pálí oči a hrozně třeští hlava.

Vše, co přežívá k budoucnosti

jsou pachy z večera a možná ranní káva.

 

Ona kouše se do rtů, do krve

a slzy bolesti jí z očí kanou.

Ta dívka chtěla jen ze tvých rtů

přijmout lásku nepoznanou.

 

Však ráno bolest skrývá tvář,

v očích sražená křídla ptáků.

Vše krásné odnesla slunce zář,

co brzy se schová za zdí mraků.

 

Oni se vlastně nepotkali,

to srdcem nebylo jim dáno.

Jen oči její se večer ptaly

na to, co říkáváš ráno.


JARUB
05. 06. 2002
Dát tip
Díky, máš velkou pravdu. Naše kultura je konzumní, bezohledná a nevšímavá. Pláč je mnohdy to jediné.... :o) díky

Robinson
03. 06. 2002
Dát tip
V tom je hodne sily a hloubky. To je na tip* A k tomu porlogu - pokud ani ten, kdo place, neslysi svoje slzy, je to opravdu na nic. Bohuzel by se spousta lidi potrebovala vybrecet, jen k tomu nemaji dost odvahy. Nevim proc se v nasi kulture povazuje plac za neco "slabosskeho", ale je to prece citova reakce, jako kazda jina.

Hauský
29. 05. 2002
Dát tip
To je dost silný a hluboký jen nesouhlasim s prologem.*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru