Remix Jaroslava Vrchlického

Text coby experiment určitě výstřižný už názvem, který se k činu přiznává, práská se, či čestně hlásí. Riziko podobného autorského přístupu se v soutěžním klání může odrazit právě v onom do jisté míry neuspokojivém čtenářském pocitu rozpaků z očividné vykradenosti; při očekávání originálního textu apod. Otázka závěrem má ovšem své opodstatnění.  

Jsem čtenář, kterého nadchnul (ano, nebojím se užít tohoto slovesa) vtipný šlus. Hlavně za něj určitě uznalý plác kočkodaní prackou po rameni.

Parafráze, která má vtip a - škoda!, že trochu okoukaný svrchník...

To, co je převzato z Vrchlického, je silné. Zbytek tvoří jen slabý odvar.

Sorry, ale je to jen pár výkřiků z poupravených opajcnutých spojení.

A tolik lásky se ti sotva dostane, aby někde chyběla.

Láska je věčná a nekonečná, 

zdrojem není jen jedna slečna

(či mladík, pokud jsi snad žena!),

Láska je hodna svého jména!

Mně se moc líbí ten závěr, je vtipný. Jinak mi to přijde poskládané z až příliš okoukaných spojení (světlo uprostřed temnot atd.)

silné sdělení, Vrchlického pasáž je nejsilnější