Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodobojník
Autor
adalbert_
Připadá mi,
že jsem tak trochu Dorian Gray
a čím starší, tím víc se podobám svýmu otci.
A mý zvyky?
Mění se tak,
že už je ani nerozpoznáš
od těch mýho táty.
Mění se tak, že ráno žádný kafe, žádnej čaj, jenom počítač.
Mění se tak, že večer žádný ahoj. Žádný jak se máš. Jenom ticho, klid a práce.
A vidím jak stárnu, vidím to vedle sebe každej den jak na obraze...
Když ty vousy stejný, vlasy stejný, knihy stejný a jediný co musím ještě vypilovat jsou ty smutný oči... °°
6 názorů
Bohužel, můžeš mi věřit: smutný oči přijdou...
Na mě je tam obsahu až až, což samozřejmě myslím jako pochvalu. Tip a.
Ach ano, máte pravdu, že téma by šlo určitě uchopit ještě jinak a jemněji a čistěji... Zkusím se nad tím zamyslet... Děkuju za tipy a kritiky...
Vojta
Adalberte,
pobavilo mě, že někdo, komu je 17, se zamýšlí nad stárnutím a nad tím, jak se začíná podobat svému otci....
Zajímavé by ale bylo, kdyby ses skutečně fyzicky podobal svému otci a tvůj otec by pro tebe byl obrazem Doriana Graye. Ty bys třeba mohl pít, fetovat a věnovat se kriminální činnosti a vypadat jako dítě, ale otcova tvář by stárla a pokrývala by se vráskami....
Na 17 to stylicky není špatné. Chybí mi tam ale nějaký podstatnější obsah. I tak tip do začátků.
Jsem ráda, že tu někdo připomíná mého oblíbeného Oscara Wilda.
Radovan Jiří Voříšek
31. 03. 2022Výborný nápad - zrcadlo otce, vlastně úplně dokonale by to mělo být - zrcadlo otcovy duše (aby to odpovídalo symbióze tvého pojetí s obrazem D.G.) A ono tomu tak vlastně je.
Závěr velice hluboký.