Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo je s tebou?
Autor
Anna Kristýna Černá
Co je s tebou stárneš sám?
pojď neboj nabídnu ti rámě
Anebo hůl ti podat mám?
Nehrb se, nestěžuj si mámě
Obklopen lidmi křivými
Tvé vlastní charizma se kroutí
Bledneš od zimy do zimy
Tví dobří přátelé se rmoutí
Ty sypeš drobky holubům
A zatím slétají se supi
Nad hlavou rozpadá se dům
Všechno se prostě nedá koupit
A nejsi hloupý zatraceně
Tak nekruť se jak malé štěně
Své křivdy, smutky urovnej
A potom lásko zavolej!
6 názorů
Anna Kristýna Černá
10. 04. 2022Ahoj, děkuji, je toho víc, vkládám postupně, ano námět je jeden... víceméně :) (muselo to ale trochu vyvanout, jinak bych nemohla sdílet...) Písmo se zvýrazněním - sama nevím jak se stalo, vkládala jsem přes mobil, zkusím to spravit :D Díky, hezký zbytek neděle!
Pomerančová
10. 04. 2022Přečetla jsem všechny tvé tři, tahle mě zaujala nejvíc, i když grafická podoba (to bílé písmo s modrým zvýrazněním) mě trochu ruší.Vázaný verš není zrovna lehký, pokud nemá být na úkor obsahu a myslím, že u tebe to nehrozí. Držíš se námětu i formy. Nechám ti tu tip.:-)
Líbí se mi to, působí to na mě jako naléhavý "dopis", psaný možná jen v mysli. A docela se mi líbí i forma, snad jen rýmy "kroutí - rmoutí" a "urovnej - zavolej" jsou takové fádnější. Při čtení mi blesklo hlavou, že když někdo viditelně stárne a hrbí se tak, že by potřeboval hůl, obvykle už mámu, které by si postěžoval, nemá (na tomto světě)...