Zamyšlení nad potřebou chleba (a Vizionář)

Zeanddrichu, děku za vysvětlení pojmu z dob socialismu. Já toto období hodnotit nemohu, protože jsem ročník 1983 a mou starostí byl spíš nočník, než se názor na papaláše. Vycházím proto z dob pozdějších. Tvé přirovnání k velkopanskému chování je výstižné, ale mně se stejně pořád spojuje s politikou. Čili velkopansky se chvající politik - co ty na to?

(možná by se ale spíše mělo říci, že papalášem byl prostě nazván ten člověk, který prostě, kvůli svému pohodlí zejména asi, se začal chovat velkopansky..)

To Andr.:  ..Myslím, že    „za socialismu" to pro nás  byli lidé, kteří (přinejmenším od určitého okamžiku) více méně jen „naoko" (nebo jen setrvačně, již bez náboje a přesvědčen.í) zastávali nějaké názory, a díky těmto potom dlouhodobě (tehdy i po desítky let) si drželi vysoké funkce ve státě ((papalášem by tedy málokdo asi nazval ty samé lidi v prvých letech jejich funkcí.. )).

Tvé pojetí mne trošku překvapilo,..., a budu asi muset vzít na vědomí, že někdo má (může mít) výklad tohoto pojmu tak široký.. :)

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Hezký den Ti přeji :)

Podle mého vnímání je papaláš člověk, který v okamžiku, kdy se dostane k moci, přesune na první místo zájmu vlastní koryto, uplatnění touhy vládnout, popř. obojí. Naoko může zůstat vstřícný k těm, kdo ho na na vrchol dostali ( nebývá to však vždy, někdy na ně kašle zcela zjevně ), ale ve skutečnosti je používá pouze k dosažení  vlastních cílů. 

Nejsem žádný myslitel a lépe to asi vysvětlit neumím. 

((...)).

Zajímalo by mne, Andreino,  jak bys definovala takového (přes veškeré věky procházejícího) „papaláše" ? :) 

Chleba je zde pouze zástuným symbolem, to je jasné. 

Trochu úsměvná je myšlenka na vrácení moci do rukou lidu. To snad fungovalo naposledy ve společnosti prvobytně pospolné. Kdepak papaláši, ti si na svůj chlebíček sáhnout nedají a všechny ty kecy o demokracii je jen prázdné plácání. Lid je pouze cestou k moci některých.

Existují symbolické výklady, ve kterých, když se v Bibli mluví o potravě je myšlena potrava duše.

Např. Makoň.

To Pavel K:

..ale jo, samozřejmě :),...; tohle je jen taková legrácka :)

Např., když se v Bibli mluví o chlebu, je (většinou snad) myšleno celé pozemské živobytí člověka :)

((...)).

První mi připomělo písničku  Kecy od Vladimíra Mety. Na druhé vznáším dotaz: a co eskymáci?

Tip za první.

(PS: ..omlouvám se, zase  z hlavy   ..rovnou sem; - ale ono se mi to jinak ..někde ztratí? :) )