Myslíte?

Lenochode, máš pravdu, přelouskal jsem už lecos. Zajímali mne UFouni stejně jako paranormálnì jevy, hypnóza, léčitelatví (mám např. knihu o ajurvédě), populárně psychologické knihy (Umění sebevlády od Léviho či Cesty k sobě i k druhým od Pondělíčka), možná ti něco říkají jména jako Osho, Shakti Gavain či Jampolski. Nebo Chalíl Džibrán. 

Četl jsem knihy od léčitele Hnilici i od ing.J.Janči CSc. Mám Kovem a ohněm od Kajdoše i Akupunkturu od prim Růžičky. No, taky Tai či, akupresuru etc... 

Leno,

v dřívějších dobách byla mnohá učení tajná a ten, kdo se s nimi chtěl seznámit, tomu musel věnovat hodně námahy, času, úsillí, ba i utrpení. Příkladem dodnes mohou být zenové kláštery.   Dnes si ale spousta lidí myslí, že si stačí koupit knížku a přečíst si ji v obyváku při zapálených vonných svíčkách. Tak tomu ale není. Pokud duchovnímu poznání něco neobětujeme, nezískáme skutečné znalosti.

Aleno Kar, s Castanedou se strašně moc pleteš, ale nevadí, když tě zajímá tao. Je to totiž to samé, jako toltécké učení, jen jinými slovy. Don Juan v knihách Castanedy říká, že vše, pro co není slovo, je Nagual. O Nagualu se nedá nic vypovědět. Je to to samé jako rčení od Lao ć. :0)

Delfíne, na muchomůrkách je zajímavé, že díky nim existuje postava Santa Clause (proto má červeno-bílý kostým). Muchomůrky prý navozují stavy létání a požívali je šamané severských kmenů, které putovali se soby. Proto Santa létá se sobím spřežením... Každopádně jsou toxické pro játra a i když se správnou úpravou dá toxicita odstranit, já bych to nikomu nedoporučovala riskovat, játra máme jenom jedny. Lysohlávky jsou zcela netoxické, tam bych se o tělesné zdraví nebála (a mě osobně psychické zdraví pouze posílily, ale jsou i opačné případy, to musí každý uvážit sám, zda to zkusí nebo ne.)

Z těch knížek, co uvádíš mě zaujala Dianetika od Rona Hubarda, to vůbec neznám, budu si to muset zjistit. Ralaxaci podle Alexandra také neznám, to je ale můj věčný problém - jak se uvolním, okamžitě usnu a ze cvičení nic není... Stanislaf Gróf je super, jen to holotropní dýchání je dost drastická metoda (kam se hrabou všechna psychedelika), do toho bych nešla. Slyšela jsem jak někteří, kdo to dělali u někoho pochybného, dopadli špatně a skončili i na psychiatrii. Koukám Delfíne, že tě tyto věci dost zajímají, když máš tolik načteno. Cesta k pravému zasvěcení (mám audio) mě také nejprve zaujala a pak už to bylo na mě příliš. Takže mág zatím také nejsem ;0). Vlastně už také začínám tíhnout k materialismu...

Leno,

"vyvolení" jsou pro mne v tomto případě šamani a šamanky, které předurčí osud k působení v jiných světech jen proto, aby pomáhali svému kmeni.  Castaneda byl spisovatel, který na svých knihách vydělával. Byl to jen experimentátor a dítě své doby a její módy.

V magii platí jisté pravidlo, které starý mistr Lao ć shrnul do krátké věty:  Ten, kdo ví, nemluví, kdo mluví, neví.

LENO CHODE, správně jsi pochopila, že jsem to tu chtěl jen zlehčit, byť i já lecos četl z ezoterické literatury a nebyl to jen Castaneda, ktetého zmiňuke ALENAKAR, která má údajně praktické zkušenosti s halucinogeny. Já nikdy neokusil lysohlávky ani jejich mexické příbuzné  ale četl jsem i o užívání muchomůrky červené v indických chrámech k navození zvláštního stavu vědomí. Stejně tak znám i Rona Hubarda a jeho DIANETIKU či J.M.Ruíze a 4 dohody, či 5 fohod, sepsaných společně se synem.

Mám tu knihu CESTA K PRAVÉMU ZASVĚDCENÍ, ktetou napsal Barton junior, jehož tatík za komančů tajně praktikoval šamanství. No, velký mág se ze mne nestal, ani jsem si nevyrobil homuncula. I když ta kniha je k tomu návod. Ale od jisté chvíle už to vyznívalo jako ta sbírka zaříkávadel pro mladé čarodějnice, co tu kdysi prodávali a když jsem letmo nahlédl, bylo tam zřeba jak uhranout sousedovi krávu, aby nedojila!

Asi teď moc tíhnu k materialismu, byť jsem kdysi louskal i Silvovu metodu k ovládnutí mysli nebo zkoušel relaxaci podle Alexandra nebo zkoušel v mysli putovat na tajné místo a promluvit si se svým moudrým Já. Docela to dříve i fu govalo, i když často jsem přešel plynule do spánku a po krátké době se probouzel jako rybička. 

Možná znáš psychiatra Stanislava Grófa, který u nás experimentoval se změněnými stavy vědomí zabpomovi LSD a dalších drog. Pak emigroval a žije v USA, kde se oženil a se svojí ženou vypracoval metodu změny stavu vědomí bez pomocí drog. Jeho kniha "Holotropní dýchání" je dostupná i u nás v češtině. (Napsal toho víc!) Tomuto pánu je 1.7.už 91 let. 

V Plzni jeho metodu praktikoval MUdr.Lehečka, ta lekce trvala 1 den a stála 1 000 Kč. Já o tom jednak slyšel vypravovat jednu prima holku, co to absolvovala, jednak jsem sám v té nemocnici slyšel tu hudbu (mj.Gregoriánské zpěvy, pak i monotónní šamanskou hudbu a k ní jakousi litanii cizích slov, působících velmi naléhavě) a zažil jsem, jak had lidí, držících se v pase vyjel z té jejich místnisti, kde předtím seděli na žíněnkách, zajel na wc, vyjel ven a zase jinam. Ti lidé byli v tranzu a nás v nímali jen podvědomě jako překážku, které se vyhnuli. A nakonec se vrátili, odkud vyběhli...

Prý v tom stavu prudce stoupne tlak asi jako tomu tibetskému běžci a lidé si prožijí znovu to, co je traumatizovalo, aby se toho pak zbavili...

nic moc nesleduju a je mi to jedno :D

zůstat příčetný a s nějakou pozorností co se ještě nevypařila, prostě přežít, nebo zemřít, není to jedno? :))

Aleno Kar, toho bych se zrovna nebála. To co bylo "dřív" určeno jen vyvoleným, to bylo "ještě dřív" pro každého. Ti "vyvolení" si to usurpovali pro sebe, aby mohli ostatní ovládat, aby "obyčejní" neměli přímý přístup k poznání a museli si ho zasloužit po troškách od prostředníků a samozřejmě poupravené tak, aby to těm "vyvoleným" vyhovovalo... Kdyby se s těmito věcmi učilo správně pracovat, mohl by mít rozšířené vědomí téměř každý (až na zdravotní výjimky) a mezi lidmi by bylo mnohem více moudrosti, pokory, tolerance, propojení se s přírodou atd.

No a každý, kdo si přečte první dva (až čtyři) díly Castanedy, upadá do stejného omylu jako z počátku sám Castaneda - že celé to toltécké učení je jen o halucinogenech. Jenže jak později Don Juan vysvětluje, to byla výjimka, kterou musel uplatnit pouze na Castanedu, protože byl "obzvlášť natvrdlý". Na ostatní učedníky, kterých v dalších dílech přibývá ( a dokonce existuje i několik knih od dalších jeho žáků ) tyto rostliny nemusel použít téměř vůbec. Celé učení je o práci s vědomím, vůlí i s celým životem tak, aby člověk šel cestou srdce a šel po ní moudře. A dosáhl co největšího poznání a rozvinutí svých schopností. A to, že sám Castaneda nakonec podlehl svým sklonům ke zneužití moci ( před čímž ho od začátku Don Juan varoval ) a založil ošklivou sektu, kde zneužíval lidi, to vůbec nic neubírá na hloubce a moudrosti toltéckého učení, ani na genialitě celého díla. Bylo to jen pozdější lidské selhání autora a to se zkrátka stává. A také nejspíš Castaneda podlehl návykovým a toxickým účinkům durmanu ( před kterými ho Don Juan také po celou dobu varoval ) když zemřel na rakovinu jater. Ale durman je v tomto také výjimečný, ostatní většina halucinogenů ( včetně lysohlávek, které Don Juan Castanedovi doporučoval) nejsou ani toxické, ani návykové, jak již určitě víš, máš-li takové znalosti, jak píšeš.

Kristova noho,

děkuji, že s námi máš trpělivost a když tě probíraná témata zajímají, tím lépe.

Delfíne,

na tvém místě bych raději víc četla. Vyzbrojen skutečnými znalostmi by ses pak třeba mohl zapojit do skutečné diskuse.

Leno,

Castanedu jsem kdysi četla také, ale jen něco. V jisté době jsem se velmi zajímala o halucinogenní drogy a jejich účinky a Don Juan pěstoval durmany. O šamanských a čarodějnických drogách toho vím poměrně dost, ale nemám s nimi přímé zkušenosti. Dost mě děsí komercionalizace této sféry. To, co bylo dřív určeno vyvoleným, je dnes zneužíváno kvůli penězům. 

Delfíne, z tvého komentáře jsem nepochopila ani slovo, tak jsem si to přečetla podruhé. A najednou mi to došlo do všech detailů - musela jsem se tomu nahlas zasmát. Tip za komentář ;0)

Děkuji všem za návštěvu, za čas, který jste mivěnovali i za podbětné přípsěvky. Norsko: a není to až moc kruté? :-)a2a2a2, diana, janina6 - děkujiLenochode a Alenakar, vaši diskusi jsem si se zájmem přečetla, takže žádné výčitky nejsou na místěDelfíne, k přívalu slov bohužel netřeba nezbytně myšlení. Zajímavý postřej s tou tramvají. A všem přeji hezký večer či dobré ráno :-)

Kristova_noho! Pokud nemyslíš, odkud se vzal ten příval slov?! Ačkoliv, myslím já, pokud žádám odpověď on nemyslícího oudu, byť patří Prorokovi, synu božímu?

Ale třeba Kristus dovedl používat vnímání vyššího stupně a proč by pak nemohl mít i nějakou lokální firmu myšlení třeba v čéšce?!

Vždyť i tramvaj 15T for City má vedle palubního počítače i lokální jednotky u každých dveří a také každé ze 12 kol komunikuje extra kanálem s palubním počítačem a sděluje mu data svých čidel! :-)

Tak jsem si to našla a je to opravdu fascinující. Nejenže by tomu mohl odpovídat ruský voják z filmu Rudý přízrak (už jsem si vzpoměla na název), ale jsem si jistá, že s něčím podobným se setkal i Carlos Castaneda v Mexiku, kde se původně jako antropolog stal učedníkem naguala (šamana) Dona Juana a ten ho zasvětil do těch nejpodivnějších a nejdobrodružnějších tajemství lidských schopností, jaké si vůbec dovedu představit. A Carlos o tom napsal 13 nejlepších knih, jaké jsem kdy četla (čtu je stále dokola - s pochopením všech dílů přichází zcela nové pochopení při opětovném čtení od prvního dílu, kolečka do sebe zapadají dokonaleji a úžas a pochopení rostou s dalším kolem četby znovu a znovu). Je tam bytost, které říkají "odpírač smrti", ten tu prý přežívá již od 16. století, a pak tam jsou hroby předků, kteří nezemřeli úplně, ale proměnili se v již nelidské bytosti a žijí z energií nic netušících kolemjdoucích, které, mají-li možnost, k smrti vyděsí. Zní to hororově, ale Carlos to popisuje jako naprosto reálnou zkušenost, kterou tam doopravdy zažil (a to je ještě ta méně extrémní věc, z toho, co všechno je v těch knížkách...) Myslím si, že magii "odpíračů smrti" zkoušeli lidé v historii po celém světě a z podobných výsledků vzešly podobné legendy.

Leno,

zadej si do Gogglu "fext" a dočteš se mnohé. Tímto fenoménem se hodně zabýval i záhadolog Arnošt Vašíček a to i jako spisovatel fantasy. Kdysi byl na náměty jeho povídek natočený TV seriál.

No to je opravdu moc zajímavé! Nedávno jsem viděla nějaký film o podobném nezničitelném bojovníkovi z Ruska (název už si nepamatuji) a to byla také místní tradice. Nakonec ho přeci jen zabili, ale ty schopnosti (že sám dokázal zlikvidovat celou jednotku a přežil všechny boje) pak přešly na dalšího a legenda pokračovala.

Lenochode,

do určité míry mám podobné životní zkušenosti jako ty. V životě je vždycky něco za něco a každé přání má svůj rub a líc. V každé magické operaci bílé magie musí člověk počítat s tím, že pokud se mu podaří změnit součást nějakého systému, změní se tím celý systém a to mnohdy ne zrovna v pozitivním smyslu. Každá snaha ovlivnit osud je hra s karmou, které do důsledku nerozumíme.

Fexti, neboli zmrzlíci byli zvláštní fyzicky i psychicky odolní lidé, které nebylo možné zabít. Pouze se dali zastřelit skleněnou kulkou. Dožívali se mimořádně vysokého věku a jejich tělo po pohřbení nezetlelo. V době krizí zaujímali postavení starostů, vojenských velitelů a tak podobně.

Milá Aleno Kar, trošku si dělám výčitky, kam až jsme Kristově noze odvedly diskuzi o myšlení (chtěla jsem pouze přispět návodem na nemyšlení...), ale stejně tu už nikdo jiný nediskutuje, tak v tom tedy budu pokračovat ;0)

Indové mají moudrá přísloví. Chtěla jsem tě varovat před tvým vzletným přáním hlavně kvůli vlastní zkušenosti... Mívala jsem období, kdy se mi téměř denně plnily takové drobnůstky - vždycky to bylo něco úplně neškodného... Jako třeba paví péra, která jsem zahlédla ve výloze. Byla tak nádherná, že jsem si na chvilku přála nějaké mít, ale v té době jsem dostávala pouze kapesné od rodičů a šetřila jsem každou korunu, abych měla na dárky pro celou rodinu, nikdy bych si nekoupila žádnou "blbůstku" pro sebe. A hned druhý den na návštěvě u sestry mi sestra řekla, že dělala úklid a tohle paví péro už nemá kam dát, jestli ho nechci... Věděla jsem, že to funguje, ale nikdy jsem to záměrně nepoužívala. Až jsem jednou dělala kurz u jednoho kouče a úkol na příští den zněl: "Něco si přejte a sledujte, co se bude dít!" No to jsem si dala...! Nic mě nenapadlo, tak jsem si přála "nějakou dobrou zprávu"... S mým přítelem jsme si tehdy volali několikrát denně, protože jsem za ním jezdila jen na víkendy. A on se mi celý druhý den vůbec neozval, telefon měl nedostupný a nakonec ani jeho máma nic nevěděla, když jsem se tak vystresovala, že jsem jí zavolala, jestli se mu něco nestalo. On totiž měl rizikové povolání i koníčky, dopoledne kácel stromy, odpoledne horolezil nebo létal na padáku. A bydlel úplně sám v lese... No samozřejmě, že nejlepší zpráva dne byla SMS, že milý měl něco s telefonem, ale že už mu aspoň fungují SMSky, že je v pořádku... Zato já za ten den zestárla nejmíň o týden... 

O těch zmrzlých vůdcích si budu muset něco vygůglit, to jsem ještě neslyšela (ale historie mě nikdy moc nezajímala až na dinosaury, protože jsem zkrátka na zvířátka...).

Lenochode,

Indové mají přísloví, které říká asi toto: Nikdy si nic moc toužebně nepřej. Tvé přání by se ti totiž mohlo splnit.   ...Chtějí tím říct, že lidské ego si nikdy neuvědomuje všechny souvislosti, které se se splněním toužebného přání pojí. Můžeme třeba chtít uzavřít manželství s někým velmi krásným a atraktivním a teprve po svatbě si uvědomíme, že jsme si vzali tyrana, který nám udělá ze života peklo.

Nevím, jaká síla vybírá šamana v zájmu celého kmene, ale myslím si, že osud vybírá různé zachránce i pro celé národy zvláště v dobách, kdy národy bojují o holou existenci. Český národ bojoval o holou existenci v době třicetileté války, zatímco třeba druhou světovou válku náš národ přestál s relativně malými ztrátami. Za třicetileté války se dle dávných legend začali objevovat nesmrtelní vůdcové, tzv. "zmrzlíci".

Je to tak, jak píšeš s jedním upozorněním. Šamanem se člověk může stát jen tak ze dne na den a osud není nezvratný. Když má vesmír nedostatek šamanů, tak se rozhlédne po někom, kdo by se na to hodil (zvlášť takový, který nosí v srdci čistá s nezištná přání - jako je to tvoje) a nějaký "blesk z čistého nebe" už zařídí. Právě na Namu je to dobře vidět. Nevíme, co si asi přála, ale když studovala tu medicínu, tak nejspíš pomáhat nezištně lidem. A pak se jí stala ta hrozná věc... Člověk by si měl dávat pozor na to, co si přeje, a nespoléhat na to, že je to nesplnitelné. Vesmír občas plní nezištná přání a často i s jistou "zlomyslností".

Lenochode,

stát se šamanem není jen tak. Nemůže jím být člověk, který by si to přál, ale pouze jedinec vyvolený osudem. Většinou musí prodělat těžkou nemoc nebo být téměř zabit. Musí skoro umřít a zase se vrátit zpět, aby sloužil své komunitě, svému kmeni. Být šamanem je služba. Je to vlastně protiklad k černé magii. Černý mág slouží jen sám sobě, uspokojuje své potřeby ještě větší síly a ještě větší moci. Šaman uzdravuje jiné a chrání svůj kmen před nebezpečím.

Aleno Kar, dej si pozor, mohlo by se ti to splnit...

Jsou lidé, kteří to skutečně dokázali, ale za velké věci se platívá vysoká cena. Přečti si třeba knížku od Šamanky Namu : Šamanské putování. Je to moc krásná a hluboká knížka, ale určitě bych za takovou cenu, jako zaplatila ona, tento dar nechtěla...

zzlatý,

tak tohle byl tedy doopravdy moudrý soudce. Nejspíš nějaký čínský taoista, řekla bych.

Lenochode,

někdy bych chtěla být orlem ze severských bájí. Vyletěla bych výš a ještě výš, až bych nakonec usedla na špičku jasanu Yggdrasil. Až tam bych měla od všech událostí dole pod sebou ten náležitý odstup. 

Aleno Kar, ano přesně tak :0)

Lenochode,

vnitřní ticho je základní předpoklad k tomu, abychom aspoň čas od času mohli uslyšet svět takový, jaký ve skutečnosti je. Pokud mám už dopředu na všechno hotové názory, pokud mám už předem "ty správné názory", pak vidím a slyším velmi výběrově a to, co "nesmí exitovat" prostě neexistuje a to, co "musí existovat" vidím a slyším, i kdyby to tam nebylo. 

O pravdě se traduje toto:Za soudcem přišel sedlák a stěžoval si, že sice uoral sousedovi kousíček pole a on ho zbil a ptal se, zda  má pravdu a může ho právem žalovat. Souce mu řekl, že má pravdu. Přišel druhý sedlák a tvrdil, že mu soused uoral kosek pole a může ho žalovat. Soudce mu dal za pravdu, ale vše vyslechla jeho žena a tvrdila, že přece nemohou mít pravdu oba. Soudce na to : "I ty máš pravdu!"

Njn...to jsou ty internety ;-) Ale botníček máš pěknej.

Nad každým tvrzením je třeba se zamyslet, posoudit i jiné myšlenky na to téma, pochybovat a snažit se získat více informací, než dozraji k vlastnímu názoru.  Výborný a potřebný námět!*

Nicméně, situace je vážná, jestliže např. podle průzkumu 31 % učitelů, tedy vysokoškolsky vzdělaných lidí připouští konspirační teorie okolo událostí 11. září 2011 v USA. Ale současně se dnes a denně setkáváme s tisíci nenápadných lidí, jak třeba pomáhají utečencům a také fakt, že Okamurovci dokážou ve volbách sehnat jen 12 % hlasů je skvělé, v porovnání třeba s Maďarskem, Polskem, Francií, Srbskem či Rakouskem.

Janina6: jsem trochu pomalejší, no ;-) Ale pravda je, že jsem to napsala ve chvíli, kdy jsem poněkud propadla zoufalství, že lidi už moc nemyslí ... Ty a tvoji spolukomentující jste mě naštěstí přesvědčili o opaku, což mě těší. DěkujiVšichni ostatní (ano, i stručný Norsko1;-) - děkuji za váš čas a komentáře

To ses opravdu přihlásila na Písmák po skoro třech letech, aby ses zeptala na tohle? Kristova noho! :-) Já myslím občas. Když už, tak poctivě. Ale bolívá z toho hlava.

Moc se mi líbí některé tvoje postřehy - v tom "popisu všedního dne", třeba:

Koupit žárovky, dítěti stokrát podepsat větu "Paní učitelka není kráva",  vyhodit zítřejší oběd, dřív než se stihne zkazit...

Žijeme v době postpravdivé a každá pravda je už vždy jen nějaká ta "naše pravda" ( a kdo nesouhlasí, je proti nám.) Pokud ale člověk bere demagogii a dezinformace jako zábavu, musí se smát od rána do večera. Jen škdoda, že je to smích přes slzy.   

Vždycky mě baví slova do pranice. Tip.

Snažím se tříbit i naslouchat i oponentním zdrojům, pokud mám zkušenost či alespoň pocit, že to jsou seriózní zdroje nebo slušní lidé. Tak se dělo okolo covidu, byť jsem byl a zůstal zastáncem očkování, a tak je to i v případě Ukrajiny, kde sice jednoznačně stojím na straně Ukrajiny, ale současně, a dávám to najevo na sociálních sítích, upozorňuji na málo potvrzené až propagandistické údaje z obou stran. Osobně je, tedy ani získané, ani osobní postoje dál nešířím, pokud nejsem vtažen do nějaké přímé diskuse. Řadu diskusí pomíjím, když jsou zjevně trollovské a daří se mi docela často odpoutat i různé politické debaty za účasti politiků typu Okamura, Hamáček, Babiš, ale také třeba Jurečka, Rakušan či současný ministr spravedlnosti.  Přiznávám, že mám obavy nejen za sebe, ale i obecně za lidi, že nás neustálé informativní tsunami zahltí a spláchne do podoby nejrůznějších psychických poruch.

Ať ve Slavii týden debatuje o literatuře a začne si vážit živoa

Lenochod navrhuje pro tento neudržitelný stav mysli zastavit myšlení úplně.

Pak vám konečně může něco důležitého dojít... něco úžasného k vám proniknout... něco tajemného vás může zasáhnout... někdo spřízněný vás může potkat...

Jak to udělat? Zkoušet to kdykoliv si na to vzpomenete - na půl vteřinky ( to vás příliš nezdrží ), pak na vteřinu, třeba stokrát denně. A až jednou zbude trochu více času, zjistíte, že už to umíte. A zažijete vnitřní ticho - nepopsatelnou zkušenost, která stojí za to...

Kdo přepíná tělo, často končí na úrazovém oddělení. S hlavou je to ještě horší, proto jí nechte odpočívat kdykoliv si na ni vzpomenete. ( Po staru se tomu říkalo "lelkovat" nebo "čumět do blba ).