Apetit

Ráno pod Klárovem

Malostranská, to je kvas přestupního místa. Z metra na tramvaj a opačně, tudy už od božího rána, které v Praze zvoní chvíli před devátou, proudí život, točí se nohama, holky u toho stíhají cucat kremito z kelímků, nápisem napřed, aby bylo jasno, že nejsou z laciného kraje, chlapi zas stíhají pozorovat zadky v maximálním kroutivém momentu a přitom i plechovou šťávu řinoucí se z klárovské tepny, aby nezahynuli a manželky pak, jak psáno v detektivkách, v očích umrlců nespatřily důkaz o příčině toho strašného štěstí, jež je potkalo.

Podezřelá láska

Zatímco ostatní sem vehnala drahota, ty dvě podezřelá láska. Podzemí pasáže Světozor patří nenáročným jedlíkům, ty dvě ale náročné jsou. A nemohou si pomoct, tak se líbají u výtahu, už jsou v letech, obě blondýnky, nenápadné, pěstěné, působí jako velmi konzervativní dámy, což v době všeobecného zmatení ideologií asi není v rozporu s jejich milostným vkusem. Lidé, kteří se těší na řízek, svíčkovou nebo dukátové buchtičky z dnešní nabídky, si taky nechají chutnat.

A venku, v podchodu čeká na tramvaj holka, co jí skončila škola, z džínsů hormony mocnějící podbřišek ční jako skalisko touhy, zatím není jisté, zda ho napřesrok k zdolání nabídne chlapci, či dívce.

Apetit

Ten chlap v baloňáku a letech má apetit, u pultu s chlazeným zbožím poručí: Kyselou rybu! Tu zatočenou, dodá, aby nedošlo k mýlce. A tělnatá ženská v zástěře a stejných letech ponoří ruku do sklínky, až se rozstříkne lák, vyloví dvě, jednu sama polkne, čímž v chlapovi vyvolá kručení touhy, druhou pleskne na pogumovaný papír, na váhu a chlapovi k hrubé dlani, ten sykne: Kdy tu končíte?

K večeru na ni čeká u zadního vchodu, vezmou to Oveneckou do Stromovky, moc si toho neřeknou, zamlklí jak první lidé na úsvitu řeči, u Kočků dole koupí cukrovou vatu, na řetízkáč je nepustí, Pani ty kila, nebere si servítky potetovaný kolotočář, napere to do ní aspoň autíčkem, ona se směje, už to v ní roste, pak periferií směrem k nádraží a jatkům, zachrastí klíčem, ten zvuk znají oba z basy, svěří si později, otevře láhev šnapsu, z pogumovaného papíru vytáhne zavináče, ona povolí halenku, prsa, otevře řídká ústa, strčí jí ho tam, má apetit, oba blažení, na Holešovice padá noc.