Pálení čarodějnic

Pasáž o čarodějnici je moc pěkná. Umíš tančit na hraně mezi prózou a poezií.

Aleno, Aleno, taková talentovaná básnířka (a to není prázdný kompliment, opravdu jí jsi!), a já Ti musím vysvětlovat, že se jedná o text jinotajný a symbolický, nikoliv o oslavu nechutného barbecue škvířícího se lidského masa?

Ohněm upřímnosti, odhodlání a odevzdání se v divoké, živoucí alchymii (o které začaly z nějakého důvodu náhle mluvit mé karty) prubuje ryzost matérie - co je mundánní, nestálé a proměnlivé, to shoří na prach a popel, a stane se hnojivem nových myšlenek, setkání a vizí, které vždy raší na spálené půdě minulých neúspěchů.

Co však zůstane ohněm nedotčeno, to se stane stavebním kamenem budoucích ambicí a snů, a tomu lze bez obav svěřit i ty nejcennější poklady. 

A čarodějnice, kterou jsem tenkrát hodil do plamenů, neměla na těle ani škrábnutí, a ni puchýř, shořelo jen vše nepodstatné, vyšla z ohně s lehce znuděným výrazem, a v každé ruce měla kartu, a řekla mi: "Hmmm... sprcha mi stejně připadá lepší, oheň strašně vysušuje kůži..." - a v každé ruce měla kartu -  na jedné byla vzducholoď s dvojící cestovatelů vzrušených příslibem dálek, a po té jsem sáhl, nicméně se ukázala být pouhým přeludem, protože na druhé kartě byl meč se záštitou ve tvaru koruny Žlutého krále, a ona čarodějnice mi ho vrazila přímo do hrudníku se slovy: "Uvádíš můj život ve zmatek, a proto, ač nerada, Tě musím připravit o ten tvůj!" 

Nicméně já jsem se jen zasmál, vytáhl jsem onen podivný meč ze svého těla, na němž rovněž nebylo ani škrábnutí, a pověsil jsem si ho na trofej k ostatním čepelím co trofej.

"Už si mě jednou zabila, kdesi na pobřeží bičovaném ledovou bouří leží mrtvola jistého naivního, uplakaného chlapíka, a rackové mu klovou mrtvé oči, a v hrudi mu místo srdce zeje díra jako bezedná propast noční oblohy, pamatuješ? Co je jednou mrtvé, to už po druhé nezabiješ. Nicméně dost těch chmurných řečí, během svého experimentu jsem Ti co vedlejší produkt namíchal Elixír, sladký a do hlavy stoupající, myslím, že by Ti mohl chutnat..."

... a příběh samozřejmě neskončil, protože je stále o co hrát, a je stále co vsadit. 

Prométhee,

myslela jsem, že jsi chtěl opatřit lidem oheň z bohulibějších důvodů než je upalování čarodějnic.

Nevím, jestli existuje v Evropě ještě jiný tak barbarský národ jako jsou Češi, kteří si dělají z upalovaní čarodějnic legraci.

Vědmy jako palivové dříví - to beru

a vyjde někdy? :/

na PS5 už šetřím jako ti Čechové, když skládali se zlaťák ku zlaťáku na Národní divadlo,... než jim na něm zatančil onen fénix :D

snad nevěříš, že skutečná kněžka se bude prodávat jako nějaká kurva na internetu? :D

to určitě ne, bude dlít v jakémsi polorozpadlém chrámu (proto kněžka) kdesi v opuštěných v lesích a magicky bude k sobě přibližovat ty kdož si myslí, že cesta k ní jim nebude kratochvilnou zábavou, ani videem pro influencery :D:D

čéče, dřív bylo v módě být crazy, každej totální nudař o sobě tvrdil jak je crazy, teď jsou všude čarodějky a kněžky, nevěřím jim ani bradavici na nose :D

Bloodborne si zahraju, až vyjde PS5 patch ;-)

Kdyby někomu scházela polínka, dříví je v lese vždy dostatek!

Kéž by povstávaly z popela... 

   Krásné, tip :0)

povedený tanec mezi poleny...

myslíš věk temnoty? já zvolil super konec, kdy jsem se stal tím lordem uzurpátorem, nebo co, už si to fakt nepamatuju, vím že bylo potřeba udělat svatbu s mrtým/mrtvou Anri a vůbec to bylo komplikovaný něco nepropást a udělat to správně, říct ty správný slova, hlavně Anri s tím Horacem, když zešílel. jako bez návodu bych to nedal. na konci se pak klanějí Yuri s Fire Keeperkou a všema těma zmetkama s kterejma se tam mlátíš celou dobu, za mě nejlepší konec.

šak já to chápu, von se jako obětuje, aby jako von i ten svět znovu povstal jako ten fénix. ještě lepší konec je ale v Bloodbornu, kde se v jednom konci staneš obřím "červem", kdy tě panenka chová v náručí :D:D:D

Aru - tebe jako hráče Dark Souls určitě mate fakt, že ve hře samotné musel hráč do ohně přiložit sám sebe, aby svět mohl pokračovat (pokud tedy nezvolí ten příšerný temný konec, o kterém mluvil Darkstalker Kaathe). Ale co když existuje ještě třetí konec, kdy se prostě topí čarodějnicemi, oheň vesele praská a hřeje, a Obři, Titáni i staří bohové jdou společně na pivo? ;-)

U mě taky dobrý! Tak zas někdy! ;-)

Děkuji. U mě dobrý.

Propečený chleba chutná lépe, a někdy má hlad i oheň sám! 

chleba neházej do ohně :))

Aaa... Nami 99! Jak se máš, příteli? ;-)

Proč, Aru? Denní chleba, řekl bych! ;-)

hm.. hm... zvláštní....