Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- odejde v pravé poledne -
Autor
irem
maminka skládá střepy talířů
do mandal
a stříhá záclony
stříhá
sněhobílé nitě
v zrcadle vídá
neodžitý čas
promarněná příště snad a možná
zítřek že možná bude jiný
a vrásky v zrcadle se nepohnou
ruce dál
drtí talíře
a na zdech
plesnivějí stíny
co let už čeká na poledne dnes
do studny hází prášek
s jedem
nezamkne dveře
ani jedinkrát
se neohlédne
8 názorů
Pro mne krásný text. Zamýšlím se nad komentářem Yss, kde zmiňuje použití častěji užívaných obrazů. Není ostatně sama v obecné rovině, i já občas na to poukazuji, ovšem při vědomí, jak jsou zasazeny do kontextu, atmosféry básně, a zde se mi jeví, že je to v pořádku, Příkladem je obraz s mandalou, samotný pojem je jistě zaužívaný a docela vyprázdněný, zde však mi spontánně naskakuje asociace vzpomínkového fotoalba. Lze říct, že i čitelnou přímočarostí, což jindy a jinde není vždy to nejlepší, přímo vtahují a umožňují rychle splynout k obsahově vypjatější a vygradované části druhé. Navíc verše působí, jak je ostatně pro tebe typické, velmi křehce a já to jako čtenář podvědomě vnímám v obavě, aby se neroztrhly a o to rychleji je vstřebávám.
Za básničku dávám tip, i když se mi nelíbí ten jed ve studni. Lze odejít středem i bez pomsty.
Biskup z Bath a Wells
13. 05. 2022super
Lady de Winter
13. 05. 2022Krásná, silná věc (a ten název!)
No tak dobrá, yss, ještě víc se vyžvejknu, ale závěrem nutně přidám i recept na sušené šušně pro ostatní dobré písmáky, aby si i oni mohli tuto pochoutku uvařit; jinak nehrám.
Seriózně, pro autorku:
Pokouším se přežít řezavě ezoterické mandaly, neboť se autenticky snažím rozumět, že s podobným výjevem by se snad měla dokázat sžít asi tak každá desátá sivá matka, která... která ovšem v mém čtenáři ze všech svých jak nitě napjatých sil zároveň odporuje fenomenálnímu závěru.
Značka MEISSEN v oválném rámečku z rubu míjí druhý verš v první sloce; vynechává první dva verše ve sloce druhé a přes drcenou třetí sloku se přenáší jako apatická polednice k fatalismu v závěrečném prodloužení, kde namísto produktu z bohumínské BOCHEMIE vhazuje do branky puk s definitivní odpovědí a neváhá! Wow, to byla hra.
aj keď text plynie veľmi ľahko a disponuje fajn myšlienkou a atmosférou, osobne sa mi viac páči druhá polka textu. V tej prvej je predsa len na môj vkus trocha väčšie použité už ošúchaných výrazov /mandaly, záclony, zrkadlo, neodžity čas..najmä zrkadlo je použité skoro duplicitne za sebou, takže ten úvod mi príde trocha obohratý a istým spôsobom v rámci použitia jazyka "lacný."
k druhej polke v podstate ani nemám či povedať, je hutná, nosná, pekná, s priestorom pre čitateľa.Možno by som si to vedela predstaviť práve od druhej polky s ukončením posl.dvoch riadkov v druhej sloke v závere,ale to sú už moje fantázie a interpretácie. Text tipujem najmä kvôli tej druhej polke, ktorá bola pre mňa určite fajn.
a vrásky v zrcadle se nepohnou a na zdech plesnivějí stíny jsou moc fajn, naopak neodžitý čas je prostě... obrat opotřebovaný až příliš. Text je možná pro radost, ale škoda tak, no.