Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtroskotanec
Autor
Alenakar
Zase chlastají, rvou se a pláčou,
žlutý smutek zní z harmoniky.
Klejou na smůlu, k čertu s tou káčou,
bylo líp Rusi s panovníky.
Sergej Jesenin
Ztroskotanec
Lid pije, rve se, řeší politiku.
Sám v krčmě sedí básník u stolu
jak Robinson na pustém atolu...
Jest "nová doba"! - Konec romantiků.
Po báťuškovi opilcům se stýská?
Car hnije v zemi! - Konec nadějí.
Už zrudla celá kdysi bílá víska,
pop někam zmizel, zbývá harmonika
a pozdě k ránu slzy v objetí.
Krev, vodka, válka, denně oběti...
Nic pro mužika, natož pro básníka.
Proč nesbalil si kufry dokud mohl?
Svým Uměním přec lidu nepomohl.
7 názorů
Juliáne,
a co třeba Haškův Švejk? Nebyla to pomoc v těžkých válečných a poválečných letech? A taky třeba můj oblíbenec Franta Gellner byl docela lidový. Jeho básničky a kresbičky tiskli v novinách, měl dosti stálých čtenářů, kterým jeho černý humor nejspíš dost pomáhal přežít těžké roky.
V Rusku ovšem berou poezii mnohem víc vážně než u nás. Za druhé světové války byli významní básníci přesunuti daleko od fronty a dostávali stipendium v době, kdy půlka ruského národa umírala hlady. Jen museli psát vlastenecká díla, která by lidu pomohla přežít velkou vlasteneckou válku. Omilostněni byli i šlechtičtí reakcionáři jako kněžna Anna Achmatovová, která se pak ujala role vlastenecké básníčky s velkou vervou. Jesenin už ovšem v té době nežil. Spáchal sebevraždu v roce 1925.
Jamardi,
v době, o které píše S.J., se v hospodě řešilo na vsi hlavně to, co se kterému "kulakovi" zabaví a který kulak se pověsí a který zastřelí. ...Je velmi podivné, že kulacký synek Serjoža si s mužickými zloději ve skutečnosti dost rozuměl, jak o tom píše v povídce Anna Sněgina.