CHORVATSKÁ MŠE

CHORVATSKÁ MŠE

(autentický deníkový zápis z nedělní bohoslužby na ostrově Cres)

29. 5. 2022

 

Venku hustě prší

Kostel plný pláštěnek a deštníků

Celé rodiny

Osvětlený oltář

 

Dubové listy v hlavách sloupů

Gospodine, Isus

Tvé sladké jméno zde na ostrově Cres,

je plné vůní rostlin, moře a volnosti

 

V přední lavici děti

Strkají se poučeně: mlčky

Pokyvují černými hlavičkami

 

Celým chrámem voní lilie

Pronikavá vůně naděje,

jako u nás kvetoucí lípy

 

Beránku Boží,

daruj nám pokoj

A ticho Ducha promluví hlučněji

 

Co člověk by nyní řekl

je pouhý plagiát

 

Eucharistie zesílí světlo

Ještě stále venku prší?

 

Krev minulosti, chorvatských dějin

Vychází slunce z mraků

Je tak snadné

dotknout se nebe a být

 

Mou pozornost má sešlapaný schod

opuštěného postranního oltáře

Kroky lidí v zápase o živobytí,

o život

Osudy tichých námořníků,

otisky rozhodných bot

i opatrných bosých chodidel

Cupitání dětských botiček

 

Za dětmi v lavicích jejich mámy,

teď krásné a voňavé,

svěžímu vánku nad mořskou hladinou

podobné

Sbírají sílu na další týden

 

A až potom muži

v sebemlčení zachmuřeni

Je jich méně

 

Vitráže barví svit,

omalovávají prostor slavení

 

Děvčátka s kytarou

zpívají Ježíši píseň

z mého evangelikálního světa,

kde máme tolik odpovědí

a čím dál méně otázek

 

To je nejsilnější moment,

moje protestantské srdce letí

Bohu díky!

 

Nejmenší z ministrantů,

vypadá jako Franz Kafka v šesti letech,

jen má ještě úsměv

Strká šošolkou hlavy do okraje baldachýnku

Hraje si

a Hospodin s ním

 

Možná i andělé nyní už nedávají pozor

na ohlášky: co, kdy, kde

Stejně všechno vědí

 

Ve slunci jdou všichni k nedělnímu obědu

Požehnají jídlo

Požehnají den

 

Moře šumí až sem

do lodě kostela

 

---