Hlavu dole

Euny,

básníci jsou jen vyjímečně zároveň i dobří recitátoři. Svoje texty asi dokážou nejlíp "prodat" písničkáři. Napadá mě třeba Phil Collins a jeho autorské album Face Value. Když skládal texty, zajímalo ho především, jak to zní a jak to souzní s hudbou. Říkal v nadsázce, že vlastně ani neví o čem to je.  Jako bubeník často začínal skládat píseň i báseň (text) od rytmu. Tím mi byl nesmírně sympatický. Taky vnímám báseň od rytmu, ale vymyslet si nějaký vlastní rytmus je velmi těžké a když se ti to třeba i podaří, málokdo si toho všimne.

Ďakujem :) 

Tiež mi to pri viacerých mojich výtvoroch napadlo, no s mojim ráčkovaním to nemôžem dotiahnúť dokonca. 

Připadá mi to jako takový nějaký zajímavý hudební textík, nebo něco, co by se dalo recitovat při hudbě.   Recitovat by se to dalo. Tip.

Jsou i jiné/další versifikační systémy, asi nejjednodušším je sylabický, kde jde prostě o určitý pevný počet slabik v jednotlivých verších, což nejčastěji potkat v lidové tvorbě, říkadlech, lidových písničkách atp. No, a jelikož sylabický verš se hojně rýmuje, ale nemá pravidelnou melodii, nemusí to nepoučený čtenář či interpret vždy správně rozlišit a má pak dojem, že některé rýmy, s nimiž se v životě setkal, vyhoví jako slabiková skupina i náročnější formě. Sylabický verš lidových říkanek, jak je známe např. z dětství, holt umí trochu zmást. 

Zamykám, zamykám les / aby sem nikdo nevlez. (přísně vzato jen sylabismus)

Zamykám, zamykám les / už mi sem jezevec vlez! (sylabotónismus)

Poplést svedou i písničky, protože při zpěvu se snáz dá překlenout rytmická nedokonalost samotné řeči. U nás se v příslušném ohledu docela fest vyblbli písničkáři jako Ondřej Ládek (Xindl X) nebo Jan Pokorný (Pokáč). 

Slovenština i čeština mají hlavní přízvuk na první slabice slova, na čemž pak staví celá sylabotónická legrace. Čeština a slovenština jsou přízvukově poměrně slabé jazyky, a proto se v praxi příliš nevyužívají k realizaci tónického verše, který naopak lze nalézt třeba v ruských básních, kde vynikne. 

Na tvých verších je znát, že se pokoušíš o rýmy, a tak pokud je přesuneš do volného verše, stejně dost pravděpodobně ve čtenáři vyvolají dojem pokusu o vázání. Ve volném verši rým být samozřejmě může, leč žádá si to i jistou... dostatečnou náhodnost rozmístění rýmu, aby při konvenčním vnímání nedocházelo k automatizovanému sklonu vnímat verše coby vázané, resp. pokus o vázání.

Ad kategorie na písmáku: zařazeno je tu hodně věcí všelijak, o což zase tolik nejde. Optimální je brát vážné kategorie jako prostor pro tvorbu, kde se autoři pokoušejí o nějaké literární pojetí, no a očekávají také sem tam nějaké to zhodnocení své tvorby z literárního hlediska. 

Klasická textařina potom bývá většinově v pořádku, textařům na rytmické jakosti obvykle záleželo.

Ďakujem :)

Naučili ste ma hneď jednu vec, to čo som považoval za viazané verše, sú voľné verše :) tieto diela preto presmerujem tam :) 

Ešte viac si o tom naštudujem, ďakujem za tvoju energiu a super vysvetlenie :) 

Euny,

v případě vázaného sylabotónického verše potřebuješ primárně docílit melodie,

rýmové dvojice (či skupiny) jsou až na druhém místě.

Melodie třeba dle níže připojeného příkladu (v příkladu je rezignováno na úplný soulad obsahu s tvým původním textem).

první číslo = počet slabik ve verši

p = předrážka

druhé číslo = počet stop ve verši

D = druh stopy, zde daktylská (třídobá, tj. úplná je tříslabičná) 

M, Ž, A = označení zakončení verše, tzv. mužské (silná pozice: 1 slabika ve stopě), ženské (v klauzuli slabá pozice: 2 slabiky ve stopě), akatalektické (úplné, tj. 3 slabiky v daktylské stopě a slabá pozice)

Tak často se tážeme nebe

Proč háže nám pod nohy polena? 10 p3DA

Tak nahlas se modlíme, naříkáme, 11 p4DM

pláč vlastního dítěte nevnímáme, 11 p4DM

jen výš, často zdviháme hlavu 9 p3DŽ

až k nebi i ke zlu si vykračuje 11 p4DM

náš zrak, který nevidí odbočku. 10 p3DA

A Bůh? Kdyby dopravním značením 10 p3DA

dal osadit křížení cest, 8 p3DM

nám rozsvítí červenou, pro kočku! 10 p3DA

— oč černější zřítelnice. 8 p3DM

Psát můžeš dle svého estetického přesvědčení, avšak bez určitých zásad nedocílíš kýženého oefektu u poučené čtenářské obce. Tak si v klidu uvaž, o jakou z cest máš zájem. 

(edit. oprava počtu)