Perseidy

Čepelí úsměvu sekám Tvé trny,

ozvěny kroků na dunivém písku,

plachý déšť s očima raněné srny,

přeťatý přívod k vodotrysku.

Hmátnu do rance zbytečných nadějí,

obsah však shořel v soumračné výhni,

proto do kroku přidám raději;

i ty se zámkům z oblaků vyhni. 

Na břehu Půlnoci čekám Tě přesto,

že vyhaslé hvězdy jsem poztrácel cestou...