Asi ta láska

Padají hvězdy

řekla jsi

a natáhla ruku k nebi

jako bys doufala, že jedna z nich ti ozdobí prstýnek z pouti

a voněla jablka té noci

a tvá ňadra se vešla do mých dlaní

a jazyk tvůj probodl mne kopím osudu

a Měsíc vypadal jako aluminiový desetník rozjetý vlakem

a pak my spali jsme  

však ráno na tváři panenky Marie těch Božích muk

kde modlí se staré báby a já

stála slza

asi rosa

nebo čertí pláč

protože mé modlitby tam nestojí za mák

řekli jsme si a šli dál polní cestou kolem sklizeného obilí

dostali jsme žízeň

a napili se ze sebe

dostali jsme hlad

a snědli trochu těl

však ani francouzské milování nenahradí obyčejný polibek

pak když odjížděl jakýsi vlak

a my dívali se na ta loučení i návraty

neboť šli jsme po kolejích k Sirénám jako námořníci Odysseovi

a tvé vlasy, jako žahadla pluly po větru

který přišel z jihu

a přinesl ptákům zprávu o odletu

a nám o bytí

a ruce mé našly tebe

jako vlak nachází nádraží

kam jít?

řekla jsi

nevím, řekl jsem

půjdeme ve směru vody

lhostejno zda deště nebo řeky

a kdo zakopne o kámen smí říci sprosté slovo

a kdo o hvězdu ten ať ji vrátí nebi

a o hlínu kdo, ten v hrobě je

a tvé rty chutnaly po rtěnce z lesních jahod

rostly všude okolo a vypadaly jako granáty, co je měla máma v náhrdelníku

ale to je už tak strašně dávno

když jsi mi je nabídla k polibku

za co?

zeptal jsem se

jen ta tak řekla jsi a smála ses

tak to bude asi ta láska

  

---