Nadražní cesty

:-)

Napsala bych: neživvé oči bludiček 

v černém rámu řas 

nekonečné nohy 

znovu a zas 

kladívky podpatků 

odtikávají čas...a tu trávu tam taky cítím. *

a2a2a v bufetu na nádraží svěží trávu nenajdeš ani po ránu:-)  psala jsem v noci na nádraží a marijánka tam voněla snad i ze zdí bufetu děkuji za ohodnoceni básničky

Ad klasifikace, co je v poetickém textu kýč nebo klišé: často se přihodí, že podobným pokusem o ni glosátor odradí autora od dobrého nápadu. Sečtělý jedinec poučeně ví, že šance na neotřelé poetické spojení, jaké doposud nikdo nepoužil, je minimální. I v případech, kde má tvůrce či čtenář upřímnou radost z objevu něčeho domněle originálního, obvykle dříve či později shledá ekvivalentní zpracování u některého z dalších tvůrců. Dtto rým u rýmovaných děl, rýmová schémata atd. 

Popis ranní nálady, formálně zde vidím výrazný posun v tom, že se zde nachází mnohem méně balastu, téměř žádný.

Jako starší čtenář mi utíká metafora ...nekonečné nohy..., dále pak bych uvažoval o výrazu ...proslazený trávou.... nahazuje to asociaci s marihuanou, což by po ránu nemělo být až tolik rozšířené, spíš bych napsal ,,,osvěžený trávou.... a pak pozor na veršíky typu ...poslední doušek cigaret...., to je už velký kýč, pokud není spojen s nějakým nápaditým, překvapivým významem. Také lze namítnout, že jde o žánrový obrázek, pohlednici, ale bez jakéhokoliv vzkazu, přesahu, prostě náladovka.

Naopak pochválím grafické rozčlenění, nástup do třetí strofy, ten je parádní a také závěr, který zní sarkasticky, současně civilně, ačkoliv bych tady uvítal lepší obsahovou návaznost na předchozí sloku.

Trošku jak od Václava Hraběte. Tip.

Po probdělé noci by třeba kafe bodlo. :)))