Phantasia XXVIII.

Vcházím do úzké chodby kde se spolu hádají dva muži. Dále ode mne je čelem malý plešatý mužíček a blíže zády hubený dlouhán. Nevím co je předmětem jejich sporu ale náhle vidím jak mužíček vytahuje zbraň a střílí na dlouhána a následně se dává na útěk. Čekám že se hubeňour skácí k zemi ale on né! Vyráží pronásledovat trpaslíka. Nicméně vysoký muž je minimálně postřelen neboť za ním zůstává cestička s kapkami krve kterou sleduji. Vyběhnu z chodby na malý čtvercový dvorek zarostlý travou. Stopy krve jdou naproti do otevřených dveří. Za nimi je další úzká chodba. Dlouhán dostihl mužíčka a drží jej pod krkem. Ten se zoufale brání ale čahoun má fyzickou převahu. Nakonec vytahuje i hubeňour pistoli a střílí mužíčka ze zhora do hlavy. Ta se rozprskne všude okolo jako přezrálý meloun. Dlouhán poté vyběhne dalšími dveřmi ven. Utíkám za ním. Za dveřmi je ulice lemovaná stromy. Zahlédnu ještě jak střelec mizí někam do dáli.

Musím něco udělat říkám si. Mám zavolat policii? Bylo by to asi to nejlepší řešení ale stejně váhám. Šaty mám totiž potřísněné krví obou aktérů hádky. Budou mi věřit že jsem nebyl nic než náhodný pozorovatel?! Musím jim říct jak to přesně bylo protože oni by na to nakonec stejně přišli. Vytahuji telefon a volám. Přiřítí se několik policejních vozů s majáky a houkačkami. Cajti na mě míří bouchačkami a ten nejblíž na mě řve dolů dolů dolů lehnout! Poslechnu a on mě zaklekává a nasazuje pouta. Potom říká: Jste náš první podezřelý! Vysvětluj v té chvíli že jsi naprosto nevinný...

Sedím ve výslechové místnosti a policajt naproti mi řiká: Máte štěstí! Všechno natočily kamery!

Ufff...