Dlouhý, Široký a Ztopořený

Starý král zamyšleně bloumal po hradu. Bloumal sem a bloumal tam. Nakonec zamířil k princovým komnatám a vstoupil dovnitř. Princ jako obvykle seděl na houpacím koni a mával dřevěným mečíkem.

„Milý synu… Jsa stár a znaven, rozhodl jsem se ti předat trůn item království et cetera atd. Prostě najdi si babu, ožeň se a vem to už konečně za mně. Mám toho plný brejle a rád bych si už konečně odfrknul“.

„Jistě tatíčku králi, jeli to tvá vůle….“

„To si piš… Koneckonců už ti bude skoro třicet..“

„Kde ale najdu nevěstu otče..??“

Král pokývnul a vedl prince do podkroví. Odemkl tajnou komnatu kde bylo na obrazech na stěnách dvanácte krasavic. Třináctý obraz byl zakrytý závěsem. Princ si krásky prohlížel, poté poodhrnul závěs třinácté a zvolal: „Tuto chci a žádnou jinou…!!!“

Král se zasmušil.

„Právě tahle je v rukou zlého černokněžníka. Pokud ji chceš, musíš ji vysvobodit.“

„Vysvobodím ji a pojmu za choť..“ prohlásil princ rozhodně.

------------------------------------------------------------------

Hned druhý den vykonal nezbytné přípravy, rozloučil se s otcem a vyrazil na cestu.

Když už jel pár hodin, spatřil u cesty vytáhlého chlapíka.

„Kdo jsi brachu a co umíš..??“ otázal se.

„Jsem Dlouhý a umím se natahovat.“

„A nechceš ke mně do služby..??“

„Rád..“ řekl Dlouhý a přidal se k princovi. Jeli dál a potkali zavalitého chasníka.

„A ty jsi kdo..??“

„Jsem Široký a umím se rozšiřovat..“

„Nuž přidej se k nám..“

Stalo se a pokračovali v cestě. Jeli a jeli když tu narazili na dalšího pocestného.

„To je náš přítel Ztopořený…“ volali ihned Dlouhý se Širokým „Vezmeme ho sebou.. může nám pomoci.“

Přibrali tedy i jeho. Nějakou dobu jeli mlčky.

„A proč tobě říkají Ztopořený…???“ otázal se princ.

„Protože já hrozně rád pr……“ než stačil dopovědět, princ gestem ruky zastavil výpravu.

„Co je..??“ zašeptal.

„Já nevím… Proč stojíme..???“ zeptal se Ztopořený.

„Říkal si přece prrr…“ obrátil se princ na Ztopořeného.

„Jo ták… Zapomeň na to..“ mávl rukou Ztopořený a výprava se opět pohnula.

---------------------------------------------------------------------------------------

Jeli, jeli a jeli až dojeli k černokněžníkovu hradu.

„Čeho žádáte smrtelníci..??“ mračil se na ně černokněžník, oděný v černém hábitu a s třemi obručemi okolo pasu.

„Žádám princeznu kterou vězníš a chci ji za choť pojmout..“ zvolal princ.

„Tak princeznu…??“ ušklíbl se černokněžník, ale pak mávl rukou „Budiž… Pokud ji tři noci uhlídáš, tvá bude…“

I hlídali první noc, ale neuhlídali. Brzy jim znavené hlavy klesly a všichni usnuli.

Ráno se zjevil černokněžník a vyptával se kde je princezna.

Všechno se zdálo být ztraceno, když tu se Dlouhý natáááááhl…. A ze špičky hradní věže sundal prsten. Mrštil jím o zem a princezna stála mezi nimi. Černokněžník se zle zamračil a prááásk… jedna obruč na něm praskla.

„Nu uvidíme další noc“ zasyčel.

Druhou noc se snažili udržet oči otevřené, avšak marně… Okolo půlnoci všichni spali jako dudci.

Ráno přišel černokněžník a princezna..?? Nikde.

Už si zoufali, když tu Široký přistoupil k vodnímu příkopu, který obklopoval hrad, poklekl a začal pít. Pil a pil až byl příkop prázdný. Ze dna zvedl perlu, mrštil jí o zem a hle… princezna stála mezi nimi opět.

Černokněžník se zamračil ještě víc a druhá obruč praskla….

Nastala noc třetí. Dohodli se tu noc že Dlouhý bude strážit pod oknem, Široký v chodbě, princ si lehne před dveře a Ztopořený bude hlídat princeznu přímo v její komnatě. Tak se i stalo.

A tu noc poprvé nikdo z nich neusnul. Budilo je princeznino výskání, které nedalo spát, ale princ alespoň věděl že je princezna stále ve svém pokoji a mohl být klidný.

Ráno dorazil černokněžník a viděl že jsou všichni bdělí. Jediný kdo spal, byla princezna. Tváře měla jako růžičky, cumlala si ukazováček a ze sna mumlala: „Ještě.. ještě.. ještě…“

Černokněžník vydal nelidský skřek, třetí obruč na něm praskla, proměnil se v havrana a odletěl.

I vydali se naši přátelé zvesela na zpáteční cestu. Král je radostně přivítal a pak byla svatba královská veliká která trvala tři dny a tři noci. Po svatbě se Dlouhý se Širokým rozloučili a vydali se opět do světa za novými dobrodružstvími.

Jen Ztopořený zůstal protože si to princezna z nějakého důvodu tak přála…. A tak žili šťastně a jestli ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes….

---