Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sen

31. 10. 2022
1
8
318
Autor
Mefistofelka

Nemuset dělat nic
Moci dělat cokoli
Žít naplno
Uvnitř i venku
Nahoře i dole
Sama i s Tebou
Volně dýchat
Sama i s Tebou
Životem tančit
Sama i s Tebou
Milovat
Sebe i Tebe
Nás i svět
Snít život
Žít sen
S Tebou


8 názorů

Rajmund
05. 12. 2022
Dát tip

Zaujal mne ten první verš: ,,Válet se jako prase" -tak jsem si to, jako starý sprosťák, přeložil. Dál to raději překládat nebudu.


Prométhee, přečetla jsem si váš text a pobavil mě. Přečetla jsem pak i nějaké další texty a mám pocit, že rozumím vaší odpoutanosti. Také mám ty tendence. Váš bohatý jaksi nevázaný styl psaní je pro mne čtivý. Jen ten čas.  Krátký život, dlouhé umění, ani Mefisto to nezmění.


Mefistotelka - v tom případě si dovolím malou tématicky související reklamu.


Děkuji. Holuba vám věřím. Jsem totiž důvěřivá osoba. Léčím se, ale nedaří se. Mefistofelka jsem ze dvou důvodů. Jednak tak vypadám (jako čert), a pak ho mám ráda. Myslím toho z Fausta. Jiného neznám. Faust není žádný sympaťák, ale Mefistofeles je jednička. Respektive Goethe, který vkládá do jeho úst spousty skělých hlášek. Pro mě je hlavní postavou on. Z té fascinace jsem napsala povídku na faustovské téma, ale zdráhám se ji vložit zu obavy, že budu ošampónována jako za Horu, že to mám poslat do ženského časopisu. Je to totiž opět milostná filosofie (a navíc bez uvozovek). Volný verš zkusím, díky za nápad. A ještě k právníkovi. Jsem neškodná varianta. Skončila jsem ve státní správě. Na to téma jsem začala psát hned dvě povídky, Ministerstvo záhad a Ministerstvo dozoru. Jestli je někdy dopíšu, tak je tu najdete.


Muamarek
01. 11. 2022
Dát tip

Přijde mi to jako výkřik - ne jako vázaný verš. Kdyby ses k tomu vrátila a zkusila jsi zamyslit se nad tím, co vlastně toužíš sdělit - možná by mohl být pro Tebe prostředkem volný verš. 


Během čtení této básně mi přiletěl na okno holub a začal mi klovat do okeního rámu (nekecám, fakt - poslal bych fotografii, ale lidé by mě stejně zase obvinili, že je to fotografie jiného holuba v jiném okně, lidé jsou dnes strašně nedůvěřiví). Kdybych souhlasil s premisou uvedenou na autorčině stránce, musel bych si myslet, že souběh těchto dvou dějů (báseň a holub) není náhodný. Určitě by si to myslel i kolega Bačkovský, pro kterého je všechno "božím ouradkem", což je pohled na svět, který mě vždycky dráždil, ač objektivně vzato nepostrádá jisté naivní roztomilosti. Jedna věc je ovšem jistá - pokročilá léta činí mou řeč bloudivou a obšírnou, a proto přistoupím bez dalšího k meritu věci - báseň se mi líbí sdělením, ale nikoliv formou. [Rovněž dráždí mou představivost obraz "Mefistotelky" vykonávající právnické povolání (vskutku faustovská kombinace - dostanu vás z vězení, ale budete mi sloužit), ale to jsem nepatří, a proto to celé bezodkladně uzavírám do hranatých závorek, čímž se to z morálního hlediska nepočítá, protože jak pravil Tomáš Akvinský: "Co je ve hranatých závorkách, to proti vám nemůže být u posledního soudu použito."]


příjde mi to jako tvorba na vytěžené téma příliš známými prostředky 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru