Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMé
Autor
MAJKL65
Vím, že jsme jenom jen
světlo a stín
když jdeme polednem
alejí lip
a večer stanem se
tmou, která je
soumrak noc přinese
do pokoje
nikdo z nás neskrývá
že má svých chyb
tvé tělo tětiva
a mé je šíp
3 názory
Já tip dám. Kdybych měla dávat tipy jen tomu, co je dokonalé, musela bych být skoupá jako Harpagon.
Zdvojení "jenom jen" mě trochu ruší, připadá mi, že je tam hlavně kvůli zachování počtu slabik. Kdyby tam bylo např. "oba jen", působilo by to na mě přirozeněji. Na rozdíl od Safiána mě 2. verš druhé sloky naprosto nadchnul (tedy, stát se "tmou, která je"). Pro mě snad nejzajímavější místo básně.
"Že má svých chyb" se mi tím 2. pádem zdá takové násilně pokroucené, asi bych zkusila něco malinko přirozenějšího (třeba "počet svých chyb" nebo tak něco).