Spinká

Hezké ... :)

Velice hezké... :)

aj my tu máme sakurové ulice, na jar je to nádherný pohľad, kam oko dohliadne, všade more ružovej...jednu mám pred oknami, a ulica za nami je, či skôr bola celá sakurová...niektoré už vyťali, vraj korene ničili chodníky...milujem aj magnólie tiež ich mám v okolí zmapované od bielych cez ružové až po takmer fialové...jednu sme zasadili aj pred náš dom, dúfam, že zimu prežije v zdraví a ktovie,či na jar neprekvapí prvými kvetmi...s autami máš pravdu, u nás sa ukrajuje z trávnikov kvôli parkovaniu, nosy áut sú pár centimetrov od stromov, je mi z toho smutno...

8hanka Lipanka Lipolúčka No vidíš, a automobilisté u nás nadávají, že jim z lipových květů kape nektar na auta, a vadí jim i pyl, i když v tomhle směru vedou jednoznačně borovice. Tady ve městě jsou ulice - aleje s různými druhy - červený kaštan, sakury, lípy, v parku je mix všeho, i když teď po těch větrných bouřích, kdy se hodně stromů polámalo či vyvrátilo, začínají převládat duby. Sice rostou pomalu, ale přece jen jsou odolnější.

Lipovú alej úprimne závidím, milujem vóne lipových kvetov, poznám všetky lipy v okolí, chodím nasávať omamnú sladkú vóňu, čaj z lipy chutí po mede, stromy sú majestátne krásne, listy tvaru srdca...aj  u nás je lipa národný strom ...

:-) Z pronajatého bytu chodívám do práce lipovou alejí, kde jsou kosi a veverky. V drtivé většině někoho z nich potkám každý den. Lípa je nejen náš národní strom. Pro mě je to i kmotřička, duchovní spřízněnec. Příští rok se koncem zimy stěhuju do vlastního, do města, takže do práce budu pospíchat jinudy, ale z práce si přes léto budu dělat zacházku, právě abych se viděla se starými přáteli.:-) Včera pozdě odpoledne, když jsem šla do bytu ve městě (pomalu si tam vozím věci, bez kterých se dočasně obejdu) jsem viděla potkana. Velkého, šedého, vypaseného, musel mít přes půl kilogramu. Běhal si na trávě kolem lidí na chodníku jako by se nechumelilo. Bylo už šero, ale já ho viděla. Zpomalila jsem, zvědavě si ho prohlížela a on se zastavil a koukal na mě, jestli mu ode mne hrozí nebezpečí nebo ne. Nehrozilo. Nepištím, když je metr od mě, ale pohladit bych to taky nešla.:-)) Takže jsme se jen nehlasně pozdravili a šli si každý svou cestou. 

povedená družička, pěkné trocheje, výborný rytmus a navíc ještě poselství

Přiznání je polehčující okolnost, takže ano, tato říkanka vznikla po poslechu jeho písničky. Některá díla, ať už tady na Písmáku nebo kdekoli jinde, ať písemná či hudební mají takový přebytek energie a jsou natolik inspirující, že vyvolají odezvu a probudí múzy, takže vznikají další a další dílka jako řetězová reakce nebo chceš-li jako vytí vlků v přírodě.

Teda při názvu basničky mne napadla věta z Nohavicova popěvku;-).

Básnička je milá a hravá 

Nelámejte si s tím hlavu

příroda je v bílém hávu

do vánoc už jenom chvíle

sněhuláky roztomilé

postavme dětem pro radost

smíchu, lásky nenáme dost.

Vypadá to jako závěr delší básně. Pěkný rytmus. To je v básních pro děti důležité. Oříškem při hlasitém čtení proto může být přesah. Zachovat veršový předěl jako u běžného verše nebo pauzu zkrátit? Já bych byl pro první možnost.