jen ptačí...

Přiznám se, že po letech s haiku rastrem v českém kontextu pociťuji mírnou vyčpělost účinku přespříliš osvědčeného řezu v místě, kde texty přecházejí ze či do statické expozice v nominativu. Jsem si zároveň vědoma, že si uzpůsobuji vlastnímu vkusu, když se zaobírám variantou:

jen ptačí stopy / a semínka z túje / na zasněženém hrobě (hrobu)

Děkuji:)

Děkuji.

Ostravak by řekl - fajne, brňák - špica, říkám špica

Děkuji...

Podle mě krásně a něžně vystižené ticho smutku... 

Podle mě krásně a něžně vystižené ticho smutku... 

Děkuji vám za čtení... I když je kolem mne dost veselí, stejně se mi daří vnímat tyto "hřbitovní" stále dost intenzivně. 

Je o pominuteľnosti, o meniacom sa svete, o zániku aj o zrode, veľa sa tu vojde.

Křehká, ručně malovaná vánoční

baňka. 

Hlavně ta pointa. Bez ní by to nebylo ono

Ač smutku stopy

něco silnější tu je –

smích dřívějších dob

vzpomínka hřeje

Překvapivá pointa v pocitově svátečním haiku. Podařené!