Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrach jsi a v prach se obrátíš
Autor
Patvor
V utrpení se vracíme zpátky k sobě
Dostáváme se níž,
když padáme z oblačných výšin
instantního duchovního osvícení
zpátky k Zemi,
abychom se mohli nechat stáhnout
dolů -
- do hlíny, do země,
až k samým kořenům
K plodným hlubinám,
které nás vtáhnou
a pomalu a jemně
rozloží
A my se pak vrátíme -
- s uvědoměním,
jak zaprášení a špinaví jsme,
a že osvícení není to,
čeho by měla duše dosáhnout
A zároveň přijde vděčnost,
že díky rozkladu
mohlo něco v nás znovu vyklíčit
Jako když strom
odevzdá své listy zemi,
aby ji vyživil
Tam, v hlíně,
jež je zalévaná slzami,
v hlubinách utrpení
se probouzí
čistá duše
3 názory
Líbí se mi koncepce a kompozice té básně a za tu dávám tip. Ponechat styl a obsah, ale některé verše přeformulovat...
Netvrdil bych, že je to o ničem. Chybí mi tu něco pulsujícího, prožitého, živočišného, na druhou stranu text vnímám jako jakési pojednání o katarzi. Ne však katarzi samu.
Za tu cestu k zamyšlení mi ale text stojí...
Je to prázdno o ničem. Zkus si přečíst třeba Nemožný čaroděj člověk nebo Karel je nemocný a předčítá. Tam nahmatáš reálný svět a člověčinu...