Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTransformace lásky
Autor
Binka40
14 názorů
Vidím, že některé dílo spíše negativně oslovilo, ale nejsme všichni stejní a jsme v různých životních situacích. Někdo třeba byl nebo je v podobné situaci a bude se mu to líbit.
Díky za komentáře.
Partnerská láska a všechno dobré i špatné, co k ní patří, je věčné téma, ale jistě si zaslouží být znovu a znovu zpracováno třeba i v poezii.
Básnička by si potřebovala trochu vypilovat. Na to si časem sama přijdeš čtením poezie. Tohle se mi líbí:
změní se i zdánlivě špatné okolí,
Trochu bych upravila třeba tak:
Když změníš sebe, zříš jinak okolí
a to co pálilo, už ani nebolí
Ještě něco veselejšího: Moc se mi líbí výrok mojí kolegyně, která prý řekla svému muži: Kdybych věděla, jak skvělej budeš v padesáti, tak bych těch prvních dvacet let s tebou byla míň nervózní :)
Tak poezii si představuju jinak, tohle mi připadá spíš jako úvaha, rozsekat ji jakože do veršů a přidat rým přízeň - žízeň z toho textu báseň neudělá. Ale jinak souhlasím s připomenutím, že lidi se nemusí hned rozcházet a rozbíjet rodinu, že když každý "začne sám u sebe", dá se často ještě najít řešení. Nemyslím si, že s tím má co dělat víra, spíš schopnost sebekritiky, vcítění se a podobně. Lásku si taky každý definuje jinak, já ji dnes beru spíš jako pevné přátelství i ve zlých časech. Na sex stačí okouzlení, ale pro život potřebuju spojence...
žasnu nad kupou hnoje, které Tvoje vyznání vyvolalo ... jsme na literárním portálu a ne v diskuzi mainstreamovýho plátku, lidi
Stojím před textem coby agnostik, který se je nucen obdivovat Plečnikově práci výhradně za kázání při mši svaté. Chvíli mám tendenci podlehnout dojmu, že by snad mohlo umocnit krásou architektury, kterak bylo zamýšleno. Avšak že k vzájemnému prostupu nedochází, není Plečnikovým pochybením.
Ahoj, není to tak jak si to Mojše představuješ. Naopak. Víra je velká dřina na sobě samém, z mého pohledu, a píšu o obyčejných hadkach, jako třeba neuklizene ponožky, když vás děti vytoči a máte různe výchovné pohledy,když si manžel před jídlem namaže palačinku a děti si toho všimnou a nechtějí jist oběd... Každý den dva lidé kteří spolu žijí mají na různé věci různé názory a vytáčí se a často pak dojde k rozvodu... protože se nesnaží pochopit jeden druhého. Dneska je toho hodně a zapomíná se na to hezké i tradiční co víra má.
Z takové hádky když se neudělá nic tak to jde do pohádky a když se lidi urazí kvůli blbostem, a ještě pak tvrdoglave stoji za svém, i když urážka byla jen chvíle slabosti tak to nikam nevede.
Ale poezie má svou sílu, že si v tom každý představí něco jiného. Tvůj pohled je zajímavý. Třeba bude mít někdo jiný dojem.
Díky.