Hlad

Hon za lovnou zvěří

A zrej ta rovná pole

Jsou obložená ruskými vejci

A vojáčky jež cín snad nikdy nepoznali

S rozervanými halenami

Se záplatou na kalhotách

Tiše se mnou svádí zápas

Tiše svádí

Mne k sobě

Mám šrámů dost

A Šrámků taky

Františka uvila věnec

A povila dítko jednoho z nich

Bez nožičky

Teď kulhám se tím sem a tam

Skrz alkohol

Skrz tabákový zápal

V očích mi doutnají tvé slzy

I ona pláče pro něj

Tu pluhem zorá ornou brázdu

A sije do ní sémě obilné

By vzkvetlo

By vzešlo rychle

A nasytilo

Než zbyde mi po tobě jenom

Hlad

(neříkám že rozumí mi

a neříkám že tu se mnou je

a neříkám že když tu se mno není

tak je to s vůní břidlice

a vlasy pouště přes duny se přesypou

Než zbytek kol a hodin

Mi pod nánosem špíny

Z pod těch očí oranžových

Se zaryjí do nich vidlice

A pak se jen tak sesypou

Do houštiny zbledlých spodin

Do koryta plné hlíny

Sesmeknou se...)