Profesorská dráha

Profesorská dráha

Máš rozum?! Tady už vlaky nejezděj skoro osmdesát let!
No, tedy vlaky… Jezdívaly tu takové ty malé parní mašinky s huntama na šutr
a občas s vagónkem pro dělníky… Úzkorozchodná důlní dráha to byla. Ale ta už je dávno pryč…

Ale já to viděl! Tady na tom náspu – koukám na něj přes údolí z chalupy. Jezdí tu vlaky, kouří a houkaj… Ráno je to houkání slyšet až k nám!

Jo, násep tu furt ještě je, ale vidíš na něm snad ňáký koleje? Aha!
Takže tu nic jet nemohlo.

Mnóóó… Jezdí tu skoro každý ráno, nějak po čtvrtý hodině tam, ke Chlumečku, a pak se mi ztratí za kopec, a každej večer před půlnocí zase zpátky do Mřičí. Ani už vlastně nevim, od kdy…
Bylo mi to divný, páč sem žádnou trať nenašel ani v jízdních řádech ani v mý turistický mapě.
Tak sem se sem šel podívat osobně. To víš, co bych tady jináč dělal, ne? Nakupovat jezdim do Křemže, v Mřičí chcíp pes, jen tu knihovnu tu maj‘. Nevim teda, kdo tam chodí…

Neblbni! Tady je nejbližší nádraží tak přes půl kiláku. Možná z tý tvý prdele vidíš vlaky, co jedou na Holbovskej most, ne?

To těžko! Ty jsou úplně, ale úplně jiný! A maj motorový lokomotivy, ne ty mrňavý páry, co jezdej tady!

Hele, ty si marnej! Víš co, zeptáme se v tý knihovně, co jí tak opovrhuješ. Dneska je úterý, maj otevříno… Tam asi budou mít i knížky o místní historii… Tak si tam najdeš, že tu fakt nic nejezdí…

…

Dobrý den, prosím, my nejsme čtenáři, ale zajímala by nás ta místní úzkorozchodná dráha…

Jó-ó, h-holenkové, takovějch by tu byló… Jo, má-áme tady vo tom něcó, ále…
Papír snesé-é všechnó-ó, žé-é… Ale jesti nechvátáte, tak tu se mnou počkejté-é do půlnocí! Ani né! Von tu přijíždí přípoj na poslední buděj’ckej flamendrá-ák… Mám tu i karimatký-ý, občas chce někdo přespá-át, né!? Kam běžíté-é…?