Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ práce domů přes hospodu
Autor
Rhodesie
19 názorů
Hanko - Díky za velkou návštěvu. Starší moje díla tady jsou některý docela blbý, pár jsem jich předělal, pár jich to ještě čeká...
tak si ťa vychutnávam pri nedeľnom zmrzlinovom dezerte, neviem prečo som tvoje diela nevidela, možno je to tým, že som na Písmák len nazerala a nečítala veľa, tak mám dnes o to väčší nášup.
Je to ohromne fajn, píšeš ľahučko, vtipne, plynulo, nápadito, má to proste šmrnc a teším sa z toho...idem pozrieť ďalšie perly, smiech je taký zdravý...
Z regálu dva páry bot zmizly.
Přijde zas po čtyřech jak grizzly.
chování je v hajzlu
lidi včera z mravů propadali
jak mi cestou z pajzlu
ruce pošlapali
Benetko - Díky. Nebo: "To zas budu mít nohy sevřený v pěsti..."
To je o mně? :D
Dycky řikám: Dejte mi ruce na zem a já už nějak dojdu... :p
Poe - Díky. Ne, není to osobní zkušenost. Já mám, naštěstí, klapku...
Lami - Díky. Já s tímto extrémem taky vlastní zkušenost nemám. Jednou jsem ale pomáhal ze silnice opilci, který nemohl před autem utéct ani po čtyřech...
Janino - Díky. Tady jde i o to, jestli ten daný člověk je mimochodník... :)
Evženie - Díky. Jednoho člověka od nás vždycky posadili na kolo, ale pak už jel v pohodě...
Philogyny - Díky. :)
Ono to s tím trochu souvisí. Člověk z básně byl ožralý jako prase...
Nějak si nemyslím, že jde úplně o Tvou osobní zkušenost ale velikou dávku smyslu pro humor v kombu s fantazií a dovedením vtipného nápadu do extrému, ale mám dost špatný odhad na bytosti :)). Každopádně jsem se dost pobavila, především slinou a PVC podlahou.
Už je to dávno, ale tipuju, že bych ty nohy a ruce nestřídala tak pravidelně.
A ještě lépe vypadali ti, kteří si pak chtěli sednout na kolo. Za léta práce v hospodě jsem takových výsledků viděla nepočítaně :-)))
Teď se tu směju, včera šla lesem se psy a jsou teď všade bachny s mladýma, kamarád napočítal rudl s číslem šedesát. Maj tam kolem potoka kaliště a cítím je doslova ve vzduchu. A tak si začala nahlas notovat, levá, pravá, přední, zadní, pozor, Baru, neupadni...vždycky se v duchu směju sama sobě, že. Mám strach o psy... Pobavilo.