Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nad propastí

Výběr: Muamarek
02. 06. 2023
20
14
310
Autor
Alenakar

 

Je večer - černé mraky jdou,

jdou nad vodou, jdou pod vodou -

a teskná, šerá krajina

se pod nimi chvít začíná.

 

Je večer - mraky k městům jdou,

jež dřímou v mlhách nad vodou -

a k jejich věžím nehnutým

jdou krokem tichým, sehnutým.

 

Jdou mraky k věžím, marně jdou

s tesklivou lhavou modlitbou -

jdou za vodu, jdou za lada,

kde Bojácných je nadvláda.

 

Karel Hlaváček ( jedna z posledních básní )

 

 

 

Nad propastí

 

Psát temné verše snad se jednou naučím

od Karla Hlaváčka...   Už léta snídám s ním

i večer usínám v studené náruči

mrtvého básníka...  O dávných dobách sním:

 

Fiakry, koně, noc, pomalá kopyta,

tam v lampách modrý plyn, v ulicích příšeří...

Poslední sklenka již nebyla dopita.

Poslední slůvka jsou sněhové pápěří.

 

Propast a zábradlí...  Nad tmu se nakláním.

Když květ, tak uvadlý ve váze bez vody!

Zní hoboj, viola...  Když zvon, vždy klekání,

jež tmu k nám přivolá!  Nikdy čas na ódy.

 

 

 


14 názorů

Alenakar
12. 06. 2023
Dát tip

Rhodesie,

díky. Vždy moc oceňuji, když moje dílko někdo vnímá i sluchem.


Alenakar
12. 06. 2023
Dát tip

Marku,

moc děkuji za výběr, ale myslím, že tuhle básničku asi trochu přeceňuješ. Jen jsem si tak trochu hrála s alexandrínem a sama už nevím, kde končí alexandrín a začíná daktyl. Museli by se na to podívat Safián a Silene.


Alenakar
12. 06. 2023
Dát tip

sveřepko,

některým dekadentním básníkům nelze jejich emoce věřit. Na zoufalce si jen hráli, protože to tehdy ( na konci 19. století ) bylo v módě. Hlaváček ale začínal jako sokolský básník, když se však nakazil tuberkulózou a čekal na smrt, dobová módní dekadence se pro něj stala tím nejautentičtějším způsobem vyjadřování. Jemu je možné uvěřit každé slovo.  Já "tvořím" vždy tak nějak na pomezí divadla a skutečnosti.


Rhodesie
10. 06. 2023
Dát tip

Nádherné dílko, které vnímám zrakem i sluchem...


Muamarek
09. 06. 2023
Dát tip

Nádherná baladická báseň věnovaná Karlovi Hlaváčkovi. 

 

 Ty slovy opravdu nanášíš barvu - tentokrát hodně temnou, laděnou do století páry... Tvé básně ale nejsou pouze obrazy, je to oživlá pulzující doba, je to něco, co se člověka dotkne až kdesi hluboko uvnitř.

 

 Klaním se...


sveřep
09. 06. 2023
Dát tip

Když květ, tak uvadlý ve za tmy a za sucha!

Zní hoboj, viola...  Když zvon, vždy klekání,

jež tmu k nám přivolá!  Bolestná předtucha.

 

 

(zab mne...    :)   )

 


Alenakar
05. 06. 2023
Dát tip

Al Jal Úde,

jsem ráda, že se líbilo. Díky.


Alenakar
05. 06. 2023
Dát tip

Janino,

díky. Snažila jsem se balancovat mezi alexandrínem a daktylem. Dvanáct slabik ve verši k tomu svádí. Patrně je to ale daktyl už od počátku.


Al Jal Úd
03. 06. 2023
Dát tip

Povedená, líbí se mi 


Janina6
02. 06. 2023
Dát tip

Zvukově lahodná, pohladila mi uši :)


Alenakar
02. 06. 2023
Dát tip

Antoníne,

díky za típek.


Alenakar
02. 06. 2023
Dát tip

Evženie,

děkuji.  Jen jsem se vrátila do své staré role dekadentky.


Dávám tip.


Moc se ti to povedlo.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru