Úplně

Je na začátku léta

třešně svítí z korun stromů jako hvězdy na nebi

všechny ty srdcovky, ptačinky i višně

kterým kluci astronomové dávají latinská jména

a dívají se Webbovým dalekohledem, jako i my jsme se skrze své dlaně dívali 

je ten čas, kdy báli jsme se vysvědčení a dnes rakoviny

a z třídních učitelů zbyly jen polední stíny

však já, který pamatuje, jak bolí jiskry parních lokomotiv v očích

i to jak dlouho trvá podplavat splav zabiják

jsem si nikdy nenechal sebrat touhu

i kdyby mi stokrát slibovali, že mi ji vrátí na konci školního roku

jako ten stříbrný křížek s Kristem, který mi v Bruntále utrhl z krku ředitel s prasečím obličejem

ach jak byl překvapen, když jsem si pro něj přišel

a chvíli jej hledal v zásuvce svého ředitelského stolu

a pak po kapsách

a uvnitř skříněk s vodkou

a tak hledá ho dodnes

a jediné, co k tomu řekl, bylo, že tys Václavku nějak zmužněl a jeho oči za velkými brýlemi nevěděly co dál

a já viděl jsem pak cestou domů z autobusu dohola ostříhané rusáky vytahovat se na hrazdě zpoza plotu bruntálských kasáren

neměli ani tepláky, ani tenisky, ani ponožky, jen šikmé oči, nohy omotané kusem hadru v olivově zelených kalhotách a byli do půl těla nazí

nebylo mi jich líto ani jsem je nenáviděl, ale kdybych měl něco lepšího než vzduchovku tak bych je zabil

a dnes odpustil bych jim

ale takto budu muset s sebou nést svůj kříž dál a pomáhat i těm, co nemohou již

unést co bylo je a bude, než ticho smíří všechny naše činy

a tak, jestli chceš, vrátím se s ukradeným ovocem za tričkem

a pak zapálíme si první cigaretu a to bude krásná bolest, neboť startka bez filtru je něco jako smrt    

a poprvé opravdu zavřeme oči

protože pod šaty jsi úplně nahá