Tak už skoč

Mezi dvěma mlýnskými kameny.
Znáš ten pocit, viď?
Nerozhodné myšlení, rozdvojené myšlení,
schizofrenní stavy, rozdělení, rozpolcení a neslučitelnost.
Mám říct ano nebo ne? Mám to udělat nebo ne?
Ne, mě neodpovídej, to musíš jen sám sobě.
Nad hlubokou propastí zavěšený za ruce a za nohy.
Kde se pustit? Znáš to, viď ? A nezapírej, nelži si.
Neplánuj, nesepisuj seznamy, nekalkuluj,
následuj srdce a prostě se pusť, skoč.
Důvěra je tak důležitá, bungee jumping bez lana,
letíš do neznáma, proudí tebou nadšení a vítězí nad strachem.
Je to vzrušení letět volným pádem voňavou oblohou.
Kam? Neptej se, na druhé straně na tebe čeká
něco sladkého, měkkého, otevřeného a šťavnatého a …
je to tvoje.
Tak už se konečně pusť.
Není to podvod, nemůžeš o nic přijít.
To, o co bys přijít mohl, nestojí za to mít,
a co nemůžeš přijít, o to se nemusíš přece bát,
to ti nikdo nemůže vzít, nejde to.
Skoč za mnou, čeká tě nevyjádřitelná radost,
a až ji najdeš ztěží nalezneš slova,
abys svůj pocit vyjádřil.
Je hluboko v tvém srdci, jen ji objevit.
Najdi už svoje srdce, svůj tep, svůj vlastní tlukot.
Že ho nemůžeš najít,
tak skoč a ono začne tlouct tak rychle,
že nebude pochyb, kde ho máš.

---