Písmák Post Scriptum
Po Sté
Po Staru
Popouštím Stavidla
Potokům Slz
Když rodíš se podruhé..
Když přicházelas´na svět
křičela jsem bolestí
až tabulky skla na sále
drnčely jak přenapnuté Éčko
Pohled ze severozápadního okna
Znavené listy
ustýlají výminek
stoleté lípě.
Bez šance..?
Život si se mnou hrajejak rozpustilý kloučekhru s lízátkemna provázku.
. vůní mě nalákádotknout se dovolívšak jak ho chci stisknoutškubne s ním. a se smíchem uteče.
Někdy jsou rána...
Někdy jsou rána, kdy havraní zobáky do živého jen tepou a tepou. Někdy jsou rána,kdy jen tak kroužía krákáním hecujízcelenou ránu ožít. Někdy jsou rána, kdy bezcitně rvou cáry kůže sobě pro radost. A někdy.
Srdcová devítka
Srdcová devítka
Tuhle dovolenou si vytrucovala navzdory všem. A teď stojí u velkého zámeckého okna nebo se spíš choulí za těžký brokátový závěs. Postává tu už delší chvíli a pohled nechává jen tak klouzat chvíli po stromech na kraji lesa, chvíli po obzoru na zapadající slunce a nakonec po blýskající se vodě ukryté zátoky. Na chvíli se jí zatají dech.
O chytre wydre a zaklete pyncesne
w: byla jednou jedna pyncesna. ale nebyla to obyčejná pyncesna. byla to pyncesna zakletá
w: byla zakletá ve vyyyysokánský vježi. a hlídal ji tam obrofskej drak.
Sunday rule do ráje
Půlnoční mořetam ukrývá touhuv bublinkách z fosforu. kde volání z mešity odměřuje časprocházce rájem.
. a věčné šimráníhedvábného smetáčkupo zaprášených chodidlechz pobřeží oceánu,po rozkvetlém srdcina slané dlani.
Možná jednou...
Vodopády doteků
cestičku ve strništi
přes hebkost ampliónu
až na dno kapsiček
Řekni mi, pane...
Řekni mi, pane,jak má se žít,v zemi, kde vládnejen lež a křika kdejaký Pilát ruce si myjenad kaluží krve, z níž hyena pije. řekni mi, pane, jak má se žít.
Řekni mi, pane,jak věřit se má,kde víra bortí sea už se jen zdá,kde nevěříš ani srdci svému,vetknutém v čele Löwiho šému. řekni mi, pane, jak věřit se má.
Chanel for men
Uprostřed náměstí propadám panice,
těkám očima, stavím se na špičky,
srdce zoufale buší.
zase Tě ztrácím v davu.
Můj? Tvůj?...... Váš?
Po schodech pomalé staccato kroků,
co schod. to vypadlé peříčko.
pofoukané rozbité koleno klučiny
pohlazená vrásčitá ruka stařenky
Sbohem
Před očima se mi znova a znova zamlžuje svět. Zvláštní, jak si člověk pamatuje detaily ve chvílích, kdy je to naprosto nevhodné. Stojím za skleněnou přepážkou. ticho přede mnou.
Moje lásenka
Minuty bez něj jsou hodinami,
Ospalý kukuč mezi peřinami,
Jadrný slovník vždy když křičí,
Enem věci sem tam ničí.
Akrostich pro taki Ali:-)
Holčina to tichá tuze,
Andílek, co tančí v duze,
Lu mi říká, těší moc,
Irisky má jako noc,
Akrostich pro Ali:-)
Stát se měla setříí mojí,
Kamarádská - trable hojí,
Rozumná. No. sem tam . snad:-)
Okouzlen, kdož smí ji znát,
Trápeníčko
Dívám se na svět teď. přes černá sklíčka,barvy jsou tlumené. sluníčko nevadí. a přesto - ten rudý šleh v srdci jen.
Ťápoty
Ťápoty od hříchůmi mapují svědomí.
v šatičkách děvčátkalízátko zcizenéprvní má špinavá šmouha
pak dívčí zrcátkapolibky nesmělézapřená marlbora- ouha
vášnivé dotekypotajmu kradenénečestná dospělá touha.
Apokryf o trojské válce
Kráčím po pískem zaváté cestě, řecké slunce pálí až hrůza. vítr zvedá obláčky zvířeného písku a žene je přímo proti mně. zavírám oči, ale písek je tak jemný, že proniká i přes přimhouřená víčka a štípe a pálí. Vytahuji kapesník a schovávám se za veliký balvan u cesty.
Dnešek
Co jsem dneska zažil.
Básníka,
co báseň složil,
o životě, který prožil,
Jede nocí II.
Jede nocí .
Jede nocí smužem.
Je vmáčknutá do sedadla toho luxusního auta a pozoruje, jak kužely světla ukrajují tmu a polykají jeden kilometr za druhým. Po očku sleduje muže vedle sebe, jak pozorně sleduje silnici před sebou a spokojeně se usmívá.
Jede nocí...
Jede nocí .
Jede nocí smužem.
Je vmáčknutá do sedadla toho luxusního auta a pozoruje, jak kužely světla ukrajují tmu a polykají jeden kilometr za druhým. Po očku sleduje muže vedle sebe, jak pozorně sleduje silnici před sebou a spokojeně se usmívá.
Kdo jsem:-)
Kdo jsem.
L eporelo ze střípků světla.
U směvavá očima.
C tnostná leckdy, i nádoba hříchu.
křižovatky
Člověk zvrací většinou tehdy, když jeho tělo nechce přijmout to, co on do něj cpe. Pokud chceš zvracet z věcí nepoznaných, prožiješ svůj život ve zvratcích, protože rozhodneš-li se dát do prava, nikdy nepoznáš schůdnost cesty levé. rozhodneš-li se pro auto, nikdy nepoznáš ten pocit, kdy Ti při chůzí stéká dešťová voda za krk a ty mhouříš oči proti vodě a spěcháš z jejího dosahu. rozhodneš-li se pro smrt, nikdy nepoznáš úsměv svých potomků ani světlo vycházejícího slunce zítřejšího dne.
Flirt
Co je to flirt.
Flirt je něžné pousmání
letmý dotek horkých dlaní
náznak čehosi v pohledu
Samota?
Vidím, že znáš pocit osamění v přeplněné místnosti, upocená těla, přihlouplé úsměvy, dotěrné otázky a oplzlé pohledy a není, není úniku jen za cenu vlastního poskvrnění, chceš utéct a těla se na Tebe lepí, dereš se směrem kde tušíš východ, ale zse jen narážíš do zdi znova a znova dokud to nevzdáš, klesáš do toho křesla v rohu, chytáš se za uši hlavu instinktivně stahuješ mezi ramena a choulíš se do klubka a přeješ si jen to nějak zastavit. dost. dost. dost.
Promiň
Včera jsem zašlápla broučka, vlítnul mi pod podrážku ani jsem nevěděla jak, chtěla jsem říct promiň, ale bylo pozdě, byl už na maděru. promiň bylo úplně zbytečné, neboť mu to tykadla nenarovnalo.
Včera se na mě můj přítel omluvně podíval, otevřel dveře a zmizel mi ze života, prý za nějakou mladší, chytřejší, víc in. a jeho promiň v očích bylo zbytečné, poněvadž to neměnilo nic na faktu, že už není se mnou.