Na břehu řeky Zambezi nejsou jiní vítězi

Pod hladinou lačně vyčkávají stvůry,

až sousto jim spadne z té větve shůry.

Možná že se ani nemračí,

pod hladinou rozverně skotačí.

Jejich motto: "To my vládnem jezerem,

kdo vpadne k nám, toho si sežerem!" :) S.f.

:)

Působivá fauno-geografická poezie kořeněná gastronomií v té nejpřirozenější formě.  

:) :)

Pod stromem zjevil se krokodýl,

zůstal tak na větvi o to dýl...

inspirováno Nami a Nezvalem

Na břehu řeky Svratky hlavu jsem si rozrazil,
nad břehem řeky Svratky stojí nízká lávka,
rád chodil jsem tam denně, koupal se a snil,
Na břehu řeky Svratky hlavu jsem si rozrazil,
a teď vidím hezčí věci, než dokáže lysohlávka.

Když třeba na břehu Nilu,

přiloží hroch ruku k dílu

a pomůže krokodýlu,

dohrmady mají sílu.

Do řeky lézt se nemá

i kdyby docela malá

jen ropucha tam byla.

Na břehu řeky Zambezi ,

krokodýl mou nohou se zaliká.

Místo adekvátní pomoci 

Facebook fotky poliká.

Na břehu rěky Zambezi,

kde ukousli mi fajfku.

sedim tiše na břehu

a píšu tuhle bajku. 

Mě se to moc líbilo

Na břehu řeky Zambezi

se v slunci lesknou sekery,

nevidět chlapy, ano, baby

(s doložkou tesknou – megery)

kácí tu statné baobaby,

dolují s heky pařezy.

Žádná z nich neví, kdo byl Víťa Nezval,

nemají tuchy o nějaké Svratce,

vědí jen jedno – práce nejde hladce,

tož pauzu k jídlu vítaj, „bezva!“

Zavoní placky po česneku, kopru,

citlivý nosík zavětřil by kmín,

pak zas vezmou přilby, ctím

ochotu ženských černé pleti

namáhat těla v značném fofru.

Ke kmenům opět ostří letí...

Hroch se naštval, to je síla, 

právě sežral krokodýla!

...a :D

Nejenom v Zambezi, i v řece Nil,

může Tě požužlat krokodýl. 

Těch nebezpečí tam nebude trocha,

není nic moc naštvat třeba hroch.

;) S.f.

Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt, 

leč nikdo ti tam neukousne řit.