Chlapec

Někde jsem četl, že muži jsou buď kluci, nebo chlapci.
Zlobivými kluky, nebo způsobnými chlapci.
Zlobivými kluky, se kterými nakonec život nevyběhne, nebo způsobnými chlapci, kteří většinou hrají jen cizí hru.
Náš syn chlapcem určitě nebyl!
Nebyl a jeho učitelkám bych to nikdy nepřiznal, ale byl jsem tomu rád.
A protože jím nikdy nebyl, tak jsme ho tak někdy v žertu se ženou oslovovali, nebo o něm tak mluvili.
Náš chlapec, chlapeček.

Chtěl bych věřit, že je někde jinde, s těmi, se kterými se tam seznámil, které má rád, a oni jeho.
Někde, kde se mu daří žít, tak, aby byl spokojen.
Ale nevěřím.
Prostě, není.