Slušný muž

Aru,
asi jsem měl štěstí na kantory. 
Fakt si nevzpomenu, že by v hodinách přírodních věd mi bylo něco předkládáno jen k uvěření. Z mlhy zapomění se mi ale vynořuje, že lepší známka z matiky byla přímo podmíněna znalostí důkazů.
A chemie?
Každý přeci ví, že lze ověřit, pokud se již neodstěhoval do Humpolce, je-li v látce přítomen hliník.
Ale pravda je, že jsem do náboženství nechodil a to ani do toho ateistického, do VUMLu. 
 

No, to už je extrém. To už je fanatismus.

Dost blbé je Janina, že mnozí věřící věří, že ty jako neveřící žít nemáš. Vůbec! A také v tomto duchu konají.
To potom utíkat nepomůže...

Co mi na některých věřících vadí, je, že sami sebe považují za "lepší" lidi, než jsou nevěřící. Automaticky. Párkrát jsem se s takovým přístupem setkala. Vždycky si říkám, čím to, že si neuvědomují, že zrovna hřeší - pýchou... Jinak já teda mizím nejvyšší kosmickou rychlostí, kdykoli narazím na někoho, kdo ví nejlíp, jak má druhý správně žít, a hned má po ruce zaručený návod. A takových je... bez rozdílu víry...

Bingo! Podnět k vlastnímu přemýšlení...
To je to, oč tu běži, Zajíci. :-)

každý přece věří, už na škole jsme se všichni učili věci, které nikdo z nás nijak neověřoval, nedělal sám pokusy, zda to co učitel tvrdí je pravdivé, či ne, ale všichni jsme přijali, že to učitel učí je pravdivé, ať je to skutečně pravdivé, či ne, tím pádem je to jen víra, že daná fakta jsou skutečná.

ani učitelé nenabádali děti, aby přemýšleli nad tím co jim učitelé říkají, ale chtěli jen aby to co říkají, děti přijali za fakt a tedy za pravdu, bez ohledu na to zda to fakt je. tomu se říká víra, věření v něco co se nedá ověřit, proto se třeba o vzniku vesmíru mluví jako o teorii velkého třesku, protože to nejde nijak ověři, proto faktům, která jsou předkládána, jsou předkládána k víře, že jsou pravdivá a na základě tohoto věření vznikl společný konsenzus, že pravda o vzniku vesmíru vypadá takto, ale je to je víra v pravdivost daných fakt. :D

pak záleží jakého charakteru a zaměření je každého osobní víra, tedy hlavní pilíře, podle kterých lze poznat budoucí chování v krizových/vypjatých situacích, pokud někdo věří, že určitá část, či vrstva lidí by neměla existovat, pak je pravděpobné, že ve vypjaté situaci na jedince takové vrstvy lidí zaútočí, ale není to univerzální, pak také existuje zhypnotizování mas, kdy člověk v mase lidí přestane sebe vnímat jako samostanou jednotku, ale jako celek masy, pak se tato nová jednotka stává živelným tělesem, která funguje na jednoduché spouštěče, které dají takové mase impuls k dalšímu konání, případně se stane zcela neovladatelnou a tam vzniká běsnění ve kterém běsnící jedinci nemají nad sebou kontrolu

Spíš náznak příběhu jako podnět k vlastnímu přemýšlení než úvaha.

Někteří věřící mají slabou víru, a tak se ji snaží vnucovat svému okolí, aby ji sami u sebe posílili.

Existují však i tolerantní muslimové.

Mám dlouhé vedení. :-(
Samozřejmě děkuji, Diana. :-)

Vlastně ano, Diana, je tam slovo navíc!
Nikoliv:
Nechci, aby kdokoliv zkoumal a soudil můj náhled na život!
Ale:
Nechci, aby kdokoliv soudil můj náhled na život!

Ano tak to má být!
Bohužel, tolerance je mezi lidmi vzácná. :-( 

Mně tvůj náhled zajímá. Ale nesoudím, protože podle mé víry má každý člověk svobodnou vůli a je třeba to akceptovat.