Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽebrák
Autor
Zajíc Březňák
...
Lovím slova z Macochy,
kterou matkou zvu.
Inkoust z olihně beznaděje
jménem lásky prolévám.
Dělám to:
- snad pro pochybnou slávu básníka,
- snad pro dotek ňader prodejných,
- snad k větší slávě Boží.
Přitom toužím jen po objetí,
chybějícím článku lásky,
která je vždy a všude
utržená ze řetězu.
Dal bych cokoliv,
zaplatil jakoukoliv cenu.
Navždy budu žebrat u dveří.
10 názorů
Zajíc Březňák
před 10 měsíciDěkuji všem za čtení a za reakce.
Protože bych těžko hledal slova a trvalo by mi dlouho, než bych se, pokud vůbec, srozumitelně vyjádřil, dávám to přímo do tvého textu.
Lovím slova z Macochy, / kterou matkou zvu, / inkoust z krve olihní / jménem lásky prolévám.// Pro Boží slávu,/ pro chvilkový potlesk,/ pro dotek prodejných ňader,/ pro jediné tvé objetí?// Ach lásko, která jsi všude kolem,/ dám cokoliv/ za jediný tvůj dotyk,/ zaplatím nejvyšší cenu.
Benetko, macecha, a přece matka, které se hrdina básně už už vrhá do náruče.
Za první čtyři verše tě pochvalně plácám (dnes stylově místo ruky chapadlem) po zádech.
Néé, beru zpátky – za celé dílko. ;-)
Tak hluboko jsou slova schovaná a pokud je tak hluboko i láska, pak se musí vydolovat.
Báseň nasměrovaná k životní touze. Zřejmě k té největší pro muže, ale kdo ví, jestli ne i pro ženy, ale to nevím, v jejich těle nežiji.
Téda... Neslyšel jsem že by Macochu zvali matkou. Ale klidně může bejt. S tím zbytkem se spíš více než méně ztotožňuji... ;)