jednou

pro každou stopu na dně moří

pro každý otisk na mracích

pro každé možná duše hoří

a nehořet...to byl by hřích


v příšeří suterénních bytí

nikdy se nikde nečeká

že ve tmě hmoty srdce svítí

ach ano...srdce člověka


kdo chce si najde svoje škvíry

kterými dýchá čerstvý vzduch

někdo má radši malé díry

jiný je zvyklý na rozruch


jednou se dveře seknou v půli

jindy ti nebe nestačí

ledy se nikdy nepohnuly

dokud tě boty netlačí