Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte segnómon
Autor
Marian67
lepím si tvar
z kůže a kostí
za horizontem
událostí
jsem gnómon
svému času ve tmě
k čemu mi tvář
když světlem zářím
sám sobě stíny
nevytvářím
sám sobě
našeptávám Veď mě
tam za závojem
polosnění
kde se svět
v jemnou mlhu mění
konečky prstů
nocí šátrám
a celý odevzdaný
víře
že strach je
jenom hloupé zvíře
po smyslu
slepé cesty pátrám
9 názorů
Musím se přiznat že už jsem dlouho nečetl něco v tomto stylu aby to bylo tak... SUPER! ;)
... působivá evoluce zítřka :) ... stavěti se bohům na milost. Však dvířka jsou stále pootevřená.
Nemůžu si přece klepat na čelo, že se to ostatním tak líbí, když mě postihnul úplně stejný pocit. To bych se choval jako blázen. ;-)
Skvělá. Přiznám se, že jsem musela trochu zapátrat po významu slova gnómon, je pěkné, že těch významů je víc, líbí se mi hlavně ten původní ze starořečtiny.