Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTresť melancholie s ledem stýskání
Autor
alcha
Připíjíš na tahu o hlt blíž dnu
Všem životům, které jsi opustil
I těm, které opustil jsi pozdě
I těm plným lítosti z neprožití
V té správné době
Kdyby tak plátno paměti nebylo průhledné
A smutek neožil prožitou radostí…
Jako tma koukáš mi do okna
Ty a tvůj kufříček na řetízku
Poryvy času tě odnesou pryč
Polonahá obloha, jasně, září
Utíkám sama a do Berlína
Obrostu břečťanem jak starý dům
3 názory
Přesné pozorování. Plátno paměti je skutečně průhledné, protože to není žádné plátno, ale síť podobná podhoubí. A tak může smutek ožít prožitou radostí. Skvělé metafory.
Ze tvého textu vane jakási zvláštní archaičnost...
Napadá mě, že to zní jako dekadentní Mirosla Florian, což je vlastně velmi zajímavé. Tip.