vodník

omyl chvil teď zná svůj cíl

vodník číše ponuré

má kalich smrtí vydlážděn

ač zoufalstvím je nakažen

pod vlasy řeky umrlé

 

on rodu duší sbírku měl

moc hrníčků ,moc poliček

moc křížečku, moc dušiček

se ztratilo mu , smutně pěl

 

teď sedí v děravém saku

a šos mu smáčí mašle z pat

teď na pány má pomsty hlad

smíšený s chutí tabáku

 

a hle tu chlapec píseň pěl

měl milou blízko rybníku

ne úmyslem pěl vodníku

leč vodník proto zpozorněl

 

ty že máš kdesi Amálku

já sbírku dušiček měl jsem

a za krádež teď půjdeš sem

\\\"Pištče ! zlomím ti píšťalku \\\"

 

co vyřkl , to hned učinil

však neměl , poté zaplakal

pak dlouhou dobu sobě lkal

zvěděl , co měl být jeho cíl

že neměl střádat dušičky

či topit bludné mladíčky

a tím krátit jim dobu chvil

 

on poznal , co to za paskvil

zmlkávat nové písničky

a vodnické pak nožičky

si divže lítem nestopil

 

jsa nad rybníčkem vysokým

teď sedí -doutná dýmka - dým

jak kouřím - teče voda - vím

co napáchall jsem - odčiním

 

od těch dob vodník vymizel

- prý - zemřel v hloubi vědomí

kde pod kamenem svědomí

co nasázel   ,   to posklízel

 

jak tlakem trpí stavidlo

a vrba zeje prázdnotou

pan Měsíček sám nad notou

sám řídí dvorní plavidlo

 

mašličku teď kdo hledá

najde v každém to rybníčku

rád zanotuje písničku

a s kapsou prázdnou nasedá , -

 

 

 

 

 

---