Pouliční kočka

Pro mě kočka je mystické zvíře, možná by mi řádky sedly víc jako prozaická miniaturka, za nápad a vyvolanou představu tip

My máme čtyři bytové; bez nich by to tady také nebylo úplné.

Něco mi tam nesedí, třeba:

Nemáš pocit vlastní duchaplnosti

když spatříš pohled jejích očí

... že by měla pouliční kočka takovou moc? jak to dělá?

Přesto všechno nám nic nevyčítá ... má co vyčítat? protagonisté ji jen pozorují a přemýšlí o ní

Místy tuším v básni jakousi mystiku, ale přijde mi, že je neopodstatněná.

Celé dílo mi přijde příliš dlouhé na vylíčení významu toulavé kočky. Ano, je v něm atmosféra, to uznávám. Snad by šla vytvořit ve dvou nebo třech slokách.

Ale tak je možné, že jsem leccos nepochopil a tím pádem plácám nesmysly.

Philogyny má pravdu. Ale co dělat, když musíme volit mezi zbabělostí a množstvím množících se koček. Zabít zvíře si lidi také oškliví, ale zabité a upravené si rádi  koupí.  Nevím, jestli by básni pomohlo pouhé krácení. Možná by stálo zato zamyslet se vedle toho co napsat také nad jak to napsat.

Krátila bych a vypíchla pointu. Nám je lidé hází ke kravínu. Už roky tu nejsou dojné krávy a modrý kastrolek s mlékem. Ale hází. Jsou svým způsobem taky pouliční. Lidi jsou hajzli. Jsou zbabělí utratit ty svý namnožený koťata co je nikdo nechce a tak je odhodí ze svýho auta a pohladí si svý svědomí ležící někdy mezi televizí a večeří.  Takový farizejství.