Sklouznout se na ploše vesmíru

    Dívenka s kytarovým hlasem vnořena do těla ledňáčka.
    Paprikové lusky přihrádek na kolísavé lásky, o nichž ještě nic neví. 
    Ta bolest teprve přijde. 
    To chvění. 
    Ty tóny, co ji vyrazí kytaru z ruky a z těla lednáčka. 
    Jen proto, aby se měla kam vrátit. 
    Aby si na ramena dala svíce, které zapálí, a nechá po sobě stékat vosk. 
    Aby se jí vrátil cit. 
    Vlasy vyčesané tak, aby ji nevzplály. 
    Někdo je za dveřmi s přesvědčením, že se zbláznila. 
        Ten omyl lidí duševně vyrovnaných. 

Možná, že na tom měli hlavní vinu hasiči.
V přilbách a se žebříky.
Sundávat kočku ze stromu.
Něco tak ponižujícího. 
Pro kočku.
Nedaleko posedávající straka se tomu chechtala až jí vypadla blýskající se cetka ze zobáku.

Neviděl jsem svoji tvář. 
        Někde se schovala a já ji nemohl najít. 
        Nedivil jsem se jí.
         I tak jsem se cítil trochu bezradně. 
        Nějak tu tvář tady člověk potřebuje. 

PS.
Zvednout nohu u patníku.
Ve vzpomínce na minulou reinkarnaci.