Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrameny
Autor
Diana
Prameny v noci neuslyšíš…
Choulí se rády v tichém stínu,
hebkém, jak bývá kožich myší,
jenž tlumí jejich mandolínu.
Mé noci mají zvláštní sklon
rozeznít tmu jak saxofon,
kdy stíny začnou náhle růst
a sametové tančit blues.
Ten, kdo je smutný, zraněný,
Snad později, snad dříve,
Objeví v srdci prameny
léčivé vody živé......
10 názorů
Poslední je o naději, která snad přijde, moralizování nevidím, hm
Diano,
moralizování je od morálky. Dávat mravná ponaučení, umravňoat. Tohle je o neumírající naději. O víře ve zlepšení. Samosebou, že nemoralizuješ. Zřejmě to víš, ale pro jistotu ti to píšu.
Norskej má pravdu. Třetí je příliš "poučovací" a to je velký kontrast ke křehkým poetickým krajkám prvních dvou slok. I tak na ni hned tak nezapomenu.
Dáj, proč musíš pořád moralizovat. První dvě, tak pěkné. Semafor ti neukazoval ?
Radovan Jiří Voříšek
před rokemJééé, to je milé a hezounké. Moc pěkně zrýmované.
Chytnem se kolem ramen,
tím zaženeme ropuchu,
hezký zvuk zazní do sluchu,
tak zurčí živý pramen.