To jsem byl zamilovaný

V tom vlaku jsme působili jako veřejné pohoršení, toho roztomilého kluka jsem kousl snad do každé části těla, aby měl o čem napsat další báseň a chlap, který s námi seděl v kupéčku, se snažil koukat jen do počítače a poslouchat hudbu, a ani neví, jak moc jsme se krotili, můj mrzák mi dal všechna svoje poprvé a já si je vzal. Cesta trvala pět hodin, pět hodin v kupé, kde je všechno vidět a tajemství je jen iluze, jenže my neměli co tajit, takže jsme jeli, jeli jsme na vyhlášení básnické soutěže, kam to z nádraží byla asi půlhodina cesty a k vrátkům možná ještě dál, jenže ty my nepotřebovali, stačil plot, který byl nízký a dal se snadno přelézt, a tak ti dva magoři přeskočili plot, aby se mohli vetřít k nebohým rodinám, co si přišly užít dětský den, aby si mohli vzít svoji odměnu, která nakonec byla jen levná deska a ještě levnější placka, aby se mohli seznámit s dalšími básníky, a ten, co vyhrál, vypadal jako šílený vlkodlak, kterého trefila stříbrná kulka, měl naprosto bizarní pohled, co v něm bylo něco vyděšeného. Sleduju všechny umělce a dochází mi, že každého z nich zabijí mutanti bez srdce, neschopní pochopit nebo tvořit umění, a jejich svět bude plný kruté zloby, to je moje věštba. 

Odešli jsme brzy a zvony vyzváněly smrt další hodiny, jedné z miliardy miliard, vyzváněly a vyzváněly, aby nám připomněly možnost konce, a v tomhle smutném zvuku hrál saxofonista jak duše beat generation pod pohledem ocelových soch holubů, kteří otáčeli gigantické hlavy. Času bylo až moc a my šli na večeři, kde jsme s batohy na zádech a v bohémském oblečení působili mezi těmi pompézně oháklými bastardy jako pěst na oko, nikoho z těch nudných idiotů ani nenapadlo, že by mohli utéct bez placení, a přitom tam nikdo nehlídal, ani nechtěli platit předem, my zaplatili, ale pouze kvůli mému roztomilému mrzákovi, a odešli na vlak, kterým jsme dojeli k jeho babičce, posazené za stolem v kuchyni a obklopené popíjející rodinou, naštěstí šli brzo spát a nám zůstal rozložený gauč, kde jsme řádili jako zvířata, jako hodně neohrabaná zvířata, pro něj to bylo poprvé a pro mě podruhé, ani jeden z nás nebyl zkušený sexuální mág, ale dosáhli jsme vrcholu a to stačilo. Všechny intimní zážitky si musím zapisovat, nikdy si nejsem jistý, co bylo skutečné, ztrácím se v tom, všechno obalí mlha a žádné slunce nevyjde, nejspíš mám menší sklony k psychotickým symptomům. On usnul a já přemýšlel, možná až moc, znovu mám ten nechutný strach, protože moje láska je jako závod, zběsilá, pulzující tělem, ale rychlá, stydím se za to, pokaždý mě začnou nudit, unavovat, a já vím, že se k nim jednou přidá i on.