Zpověď smyslů

Potkala jsem Neznaboha

jen dvě nohy v davu MNOHA

Není víry mezi výry.

Není víry mezi víry.

Minula mne. Z minula.

Viděla jsem křišťál koulet

drážku čela ryje do let

Nedolétne nedoletí

Hladká kůže malých dětí

do nebe při „nebevzetí“.

Slyšela jsem padat smetí

na tváře zvrásnělé pleti.

Nepotkaná nezná Boha

Okorala ústa strohá

Víra oči uzavírá

Vidina – ta jenom zírá…

Minul si mne z minula.

Neslibuj, prosím, šťastný let

po místech, kde už slábne led.

Nedolétne nedoletí

tvé mámivé předsevzetí.

Tělo žere rozpad sněti.

V křiku rodit cizí děti

nezasmát se, ale směti

z polibků pít Neznaboha

toho jediného z mnoha.

Není síly tam kde sílí

siločáry. Čaro chvílí.

Minula jsem. Já minulá.

Hmatám solí. Bude bolet

vůní zatažených rolet.

Nedolétnu nedoletím

Dojedu. (Na své dojetí)

Dojemné dojmy? Co je ti…

..

..