Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodobenství o divné věci na Linuxu
Autor
Danny
Jednou jsem na svém linuxovém počítači narazil na jednu věc, která mě štve/trápí. Vlastně se s ní potýkám dodnes, protože mi dodnes nikdo nepomohl s tím, jak chybu opravit. Když jsem nepochodil na českých diskusních fórech, zkusil jsem se zeptat na celosvětovém americkém. A teď to přijde:
Jako je na Facebooku "to se mi líbí" či na Písmáku "tip", na tom americkém serveru je možnost kladné i záporné zpětné vazby, buď dáte "karmu +1" nebo "karmu -1". No: a já tam dostal šíleně moc záporné karmy: proč?
Ten problém, který jsem řešil, jde totiž děsně špatně popsat. Takže lidé stále nechápali, o co mi jde a když jsem se snažil jim doplnit detaily, nechápali to taky: ve skutečnosti bych pravděpodobně pro pochopení problému musel natočit video s tím, jak se to chová, protože podle pouhého textového popisu by si to nikdo nedokázal představit.
A proč to sem píšu? Co z úvahy plyne? Někdy někdo zažije nějakou věc, která se dá velmi těžko popsat slovy, prostě nepřenosnou zkušenost. Řeč má svoje limity. Nebo nemusíme pochopit někoho jiného, pokud nezažijeme něco podobného, jako on. A co s tím? Nevím. Na straně toho, kdo zkušenost má, asi snažit se co nejlépe problém popsat a na straně toho, kdo naslouchá, co nejvíce tolerance: někdy nevíme, čím si druhá strana musela projít.
3 názory
Někdy je zkušenost naprosto nepřenosná. Mně se třeba stalo, že jsem byla přesvědčená, že dostanu v určitého předmětu ve škole dvojku jednak na základě toho, jak se učitelka zachovala, ale i podle toho, jak se mnou mluvila a jak se tvářila, když jsem se jí byla ohledně toho na něco zeptat a i na základě toho, že jsem ji znala trochu víc, víckrát jsem ji slyšela mluvit a jednat v jiných situacích než ve třídě. Takže já jsem byla na 99 % přesvědčená. Ostatní, kteří věděli jen to, jak se zachovala na 50 %. Nemělo smysl se o tom bavit, ostatní to nechtěli slyšet, protože když bych dostala dvojku já, znamenalo to, že i jiní, kteří na tom byli stejně. (Ono by se to raz dva vyřešilo, kdyby se jí na to někdo jasně zeptal.)
Někdy se dá lépe se vyjádřit. Mně se třeba stalo, že jsem cestovala do cizího města a někdo mi telefonicky popisoval, jak se v tom městě dostat z bodu A do bodu B a řekl "odboč u Právnické fakulty". A jiný kdo slyšel, co do toho telefonu říká ho opravil a přiměl, aby se vyjádřil jinak, protože mu došlo, že když z toho města nepocházím, musí se se mnou mluvit jinak.
Evženie Brambůrková
před 11 měsíciNikdy nevěř nikomu, kdo ti tvrdí, že ví, jak ti je a ty víš, že to, co ty, nikdy nezažil.
S tím nasloucháním a snahou pochopit druhého je potíž, málokomu se chce ....