VYČNĚLÁ

Ob chodník s deštěm
Ob dvě refýže
Tři lípy krmí asfalt stínem
Trčím u zdi
Poprava bez šátku na oči?
Ne, to jsem jen dohledala včerejší den!

Po dně kelímku trochu muškátu
V něm utopená muška
Utopie?
Nic než trapnost ponořená do kapaliny, co je vytlačována
Říkali mi přece: měj dobrou mušku...
Mucha sekt hadr!

Zas a zas vykukuji z nenápadnosti
Nedotrčím snad ani do kuropění!
Kde jen je?
Můj ujetý vlak ve vyjetých kolejích
Třeba se dočkám
Obsidiánového deště

Kos na výzvědách
Obtěžkává okap
( p a k o  pozpátku )
Můj titul za hubičku, na jiný nemám " kojny "
Přitom tu dál sarkasticky trčím
V podpaží toho Rusa
Odstojevský Dostojevský... nebo nebudu hrát!

Nastolená vláda
Rozmělněné myšlenky v elektrizujícím slova smyslu
Já stejně jako před nanosekundou, dál tu trčím jako trčka trček
Padá omítka, já v polobotkách
Mikroténu, staniolu
Dress kód jak svině!