Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsme sami, má drahá
Autor
martin.oliban31
Jsme sami, má drahá.
Slyšíš, jak volají poskřípané tabulky výloh,
jak se smějí našim přáním?
Neviním je z blahosklonnosti,
nechci nikomu křivdit,
ani svému odrazu v zrcadle.
Očima kloužu jak tužka po papíře,
také kreslím
a vytvářím si tvůj obraz.
Zaryté nehty,
které rámuješ do jarních jahod,
aby odolaly mrazu.
Ty samé prsty,
kterým věnuješ takovou péči,
nakonec bez povšimnutí zmrznou,
rozplynou se.
Zapomeneš na ně,
i na svého chvilkového,
však věrného pozorovatele.
Jako sen se vypaříš,
špičkami odrazíš ode dna mých fantazií,
jen abych tě už nikdy nespatřil.
Andělský úsměv,
lemovaný růžemi a práškovým sněhem.
Jako vločka bezejmenná,
jako sladký lok horkého vína,
stejně tak se i ty, má drahá,
vytratíš.
8 názorů
Já se kdysi takhle zamilovala do okamžiku. Ten den jsme byli v metru, pršelo tak, že i tam. Byl to náš poslední den v Ny. Fotila jsem si ten svůj déšť a najednou zaznamenala zpoza sloupu nakukovat kluka. Přišel. A řekl mi, že fotím nejstarší a nejhezčí část metra. Byl černý. A krásný. A já babička. Tenkrát jsem chtěla poprvé a naposled být zpátky holka, chytit ho za ruku a jít. nic víc
Alegna & Philogyny: Inspirace se naskytla během jízdy tramvají. Tu dívku jsem vůbec neznal, už nikdy jsem ji od té doby neviděl, ale její výrazně nalakované nehty a upravené prsty, její milý úsměv, který mi při vystupování věnovala, se mi zaryly do paměti.
Je zamilovaný a nechce si to přiznat. Ještě neví, že se nevytratí. Tahle ne.
Pravda, třeba ne, ale čtenář má tu výhodu, že si to tak může vyložit .....
Phil, jo, tak nějak to asi autor myslel, nedokázala jsem navnímat ...
Tady nevím, mnre zaujaly zrovna ty prsty. Přítelkyně mého syna má krásné ruce. Prsty mohou být velice silný erotický náboj. Proto si přeje, aby se rozplynuly...jen můj pocit.