O kouzelné ulici ((opět echt originál ze začátku 90.let...))

Děkuji, Jano :další... :)

Moc pěkná a poetická miniatura. Asi každý máme nějaké to "kouzelné" zákoutí, místo, které je pro nás zvláštní a jedinečné...

Místo, které se zdá být milé, může připomínat něco pěkného, co jsme prožili. Nebo jiné místo, které máme rádi. 

Jano, děkuji za pochvalu, a přeji hezký den... :)

Krásně napsaná povídka vyvolává živý obraz mohutného kaštanu. Díky a Tip

Pro ty, kteří nečetli další věci z této série, kde jsem to několikrát vysvětloval :):  ukázalo se až potom někdy snad na konci let devadesátých, že správným tvarem jména měl být  asi Jellymann :) (  tedy (středo)evropský tvárný (tvarující se) muž... :) :) )

Karle, nevím, zda stará drobnůstka ( ještě navíc originál Consulka cca z roku 1990 -91 , tedy bez možnosti mého jakéhokoliv pozdějšího zásahu...  :) ) tohoto typu může zaujmout více lidí zde na Písmáku :); ale samozřejmě, potěšils mne, a souhlasím, nemám důvod nesouhlasit... :)

Ahoj, rád bych nominoval do PM. jestli souhlasíš...

Děkuji všem, co zavítali a četli; těm, co zanechali i nějakou tu stopu, potom zvláště... :)

Poetické. I já mám chvíle kdy je pro mě všechno kouzelné. Kouzlo spočívá v Jelymanových očích, a také v očích autora.

Hezký napsané 

Po ránu mě potěšila tvá procházka kouzelnou ulicí s kaštanem, jírovcem 

Opět neupravená verze (pozná se to i podle toho, že jméno Jellymann - tedy v doslovném překladu Tvárný muž - je zde ještě v nesprávném, starém tvaru... :) )