Lunapark ve svitu luny

A jsme zase u toho, Emmette, copak musí básník něco "kázat"? Třeba František Hrubín nekázal vůbec nic a přece to byl jeden z nejpopulárnějších básníků své doby a na jeho sbírky se stávaly i fronty, což je v dnešní době nepředstavitelné. Mnohem důležitější než to, jaké básník zastává postoje, je to, jak umí psát, jestli dobře nebo špatně. A pokud umí psát dobře, je konec konců schopen obhájit jakékoli postoje, pokud je to kupříkladu kariérista jako byl Nezval.

emme,

odpovídám zde, protože "Měsíc" jsem smazala. Byl to evidentně propadák, který neměl šanci na přežití. Hlaváčkovské variace někdy čtenéře baví, jindy zase ne.

...Píšeš o "pravdivosti postoje autora". Ale copak je autor vůbec tak nějak povinen zaujímat neustále jakési filozoficko - ideologicko - politické postoje? Fuj! To je jen jedna z hnusných floskulí liberalismu. Jak už jsem psala: autor může pouze interpretovat křesťanský nebo například buddhistcký pohled na svět a nepřidávat k tomu žádnou křečovitou egooriginalitu. Autor taky třeba může chtít prostě napsat krásnu báseň, která dobře zní a dobře se recituje.

Kam dospěla modernistická poezie, to víme oba: až k neexistenci. Nelze přece říci, že současná česká poezie je (pouze) v krizi. Ona přece ve veřejném prostoru vůbec neexistuje. Nikoho nezajímá, nikdo se o ni nestará a je tudíž až úsměvné, když nějaký oficiální básník či kritik chce tzv. "amatéry" poučovat o tom, jak mají psát.

(Pavle (Al Jal Úde), byl jsi na Slovensku...?   )

Biskupe,

díky za chválu. Jsem ráda, že se ti líbí haiku s nápadem. Já se o taková haiku soustavně pokouším. Při tom si ale myslím, že haiku nemusí být jen záležitostí nějakého, nejlépe vtipného nápadu. To je asi spíš česká specifika.  Haiku může být také jen záznamem dojmu - imprese. Jde o to, aby autor dokázal tu impresi přenést na čtenáře.

AL Jale,

jsem ráda, že se ti po návratu z ciziny líbíly české, možná trošku strašidelné, houpačky.

Moc se mi líbí, četl jsem až dnes po návratu z cizích krajin 

Jo je to ve starých filmech.

K3,

díky za příznivou kritiku.

Houpačky byly oblíbené zvláště v osmnáctém století a nehoupaly se na nich ani tak děti jako spíš dámy z aristokratické společnosti. Svědčí o tom mnohé rokokové obrazy.

Dle mě velmi zdařilé. I v Tenkrát na západě měli houpačky...:).

Zeanddrichu,

já čas od času ráda někoho postraším. Nevím, jestli existuje nějaká fóbie z lunaparků, ale fóbie z klaunů existuje určitě. Dokonce je to psychiatrická diagnóza, kterou má Johnny Depp.  ...Tak o cirkusu zase někdy příště.

Evženie,

díky za típek.

hotovo,

ano - sluch v tomhle haiku hraje hodně důležitou podobu. 

Jsem ráda, že se líbilo.

Ellisee,

v mém dětství se občas vyskytoval kolotoč uprostřed paneláků. Občas i cirkus uprostřed paneláků. Bylo v tom něco bizarního. Jako by se setkaly dva světy, které k sobě absolutně nepatří. Už ty maringotky počmárané strašidelnými výjevy!

Radovane,

jsem ráda, že se líbí. Díky.

Penumbro,

ty dobře víš, že noční lunaparky a noční kolotoče jsou moje specialita. Jak vidíš, drží mě tohle téma pořád.

A kde ses tu najednou po sto letech vzala?

emme,

moc díky za impro. Vyskytlo se tu už pár haiku o plechových labutích na kolotoči. Některá z nich mám na svědomí i já.

...ůj; - čtu to cca o půlnoci - a je to docela strašidelné...! :

Moc pěkné.

Krásné, tísnivé. Úplně to vidím i sylším.

Příjemně mi to mimo jiné navodilo dětství ...  

pěkný

Jo, tohle má atmosféru!

Janino,

jsem ráda, že tě haiku zaujalo. Díky.

Je zvláštní, že tohle haiku už podruhé jakýmsi záhadným způsobem směřuje k Arnoldu Schwarzeneggerovi. Před chvilkou jsem toot psala o filmu Total Recall.

Aaene,

děkuji. Kolotoče a lunaparky jsou moje srdeční záležitost. Je v nich něco radostného a zároveň něco temného tak jako třeba v Romanci pro křídlovku.

Představa prázdných hýbajících se houpaček pro mě má trochu strašidelný nádech, možná jsem ovlivněná scénou z filmu Terminátor 2, kde symbolizují stav po jaderné katastrofě. Zní k tomu i velmi podmanivá hudba. Ale to jen pro zajímavost, tvoje haiku má atmosféru příjemnou.

Zaujala atmosféra. A moc pěkné haiku.

Pokličky ani nebudou potřeba. Na Marsu jsou rozlehlé lávové tunely, do nichž se patrně už brzy část lidstva přesune.  Nejspíš to budou nepohodlní mimoni jako ve filmu Total Recall.  Asi bych byla jedním z adeptů na přesun.

Na Marsu časem nainstalují houpačky pro děti prvních lidských osadníků. Atmosféra na Marsu je ovšem velmi řídká, takže jimi vítr nepohne. Navíc budou ráno muset děti dlouho čekat, až houpačky rozmrznou, neboť na Marsu je i v létě na rovníku tak asi -60 stupňů Celsia. Ale v poledne tam na rovníku může být až +20.

Toot,

vítr vane i na Marsu, ale tam, aspoň myslím, zatím nebyly objeveny houpačky.