Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seExistence
06. 03. 2000
6
0
1228
Autor
witchbaby
Existence
Pod černým pískem
v Údolí králů
dýcháme
hluboko
Náš smutný sarkofág
s úsměvem přihlíží
perem se
naoko
Bez hnutí perutí
bez stínů pinií
smaragdy bolavé
- to kočka ve fáči
Ty pláčeš?
Pro koho?
Napadla mě hrozná hovadina.
Negace tohoto příspěvku:
--------------------------------------------------
Nad bílým jílem
na Hoře Otroků
jsme bez dechu
a mělcí
Tvá veselá postel
smutně naslouchá
hladíme se
opravdově
S tnutím drápů
se zábleskem jabloní
opály tak příjemné
- snad rozbalená myš
Ty se směješ?
Komu?
---------------------------------------------
Sorry všem a hlavně witchbaby.
Prostě mě to napadlo.
Ta (originální) báseň se mi moc líbí.
Ostatně: co se škádlívá, to se rádo má.
Ramiz_Achundov
16. 12. 2000
Umíš úžasně vyjádřit smysl smrti a života... Nevím, zda bych to tak svedla. Náš život a myšlenky jsou opravdu někdy jako hrobka v pyramidě...
Miroslawek
10. 03. 2000
Já jsem nadšen >>> je to sonet!!! A obraznost skvělá, šup s tím do Arény (do Fórumu - slyšíte tu hrůzu, je v tom vtip a rum, a možná i Showroom)
No neodbíhejme od té básně, je mi blízká..
No neodbíhejme od té básně, je mi blízká..