Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se27. 7. 2024
Autor
Philogyny
Klid lesních studánek vyvěrá na povrch
dechem k odvráceným stromům
chodí tě pít vlci
mlčíš
ale lodičky z kůry zůstávají
ráj zabalený v roztrhaných modlitebních knížkách vymaže dálku poštovních holubů
poslední z nich je zakopaný
i jestřáb
klid lesních studánek vyvěrá na povrch
klid tak strašný
že rozkýve kýč modrých zvonků a
ztracenou
nou nou nou
klid z podsvětí nářků
klid který zabíjí
7 názorů
Nadořirozené, příjde mi. Přírodní krajina se spojuje s člověkem a v tomto spojení se stává nadpřirozenou. Mystickou, že i vlci se mohou napojit. A z tohoto prazvláštního obrazu vyvěrá atmosféra. Zdánlivý klid s potencí nářku. Co se z něj vyrojí? Holub, studánka nebo jestřáb? Poslové protichůdných zpráv jsou přítomni. Od dobrých správ po šílenství. Budou modlitby stačit? Sotva už vetché stránky modlitebních knížek zadrží napětí před bouří.
taková klidná, neklid jen protlačuje hrany jak skrz mléčnou mázdru, jako ze sna ... a já letos pohřbila jednu kačku a minulý víkend kosa ... dělám jim v lese ptačí pohřebiště :) jen mi vadí překopávat ty kořeny. Ale na louce by je něco vyhrabalo
Vlastně mi přijde trochu jiná, než píšeš obvykle (jen na začátku mi problesklo, kam že to chodí pít vlci a měla jsem neodbytněj pocit, že ze mě... a tam jsi hodně ty). Líbí se mi.
Obdivuji tvou imaginaci i přirozenost.
klid tak strašný
ÚPLNĚ MI NASKOČILA HUSÍ KŮŽE!!!
Sakra! Jak Ty jen to děláš?!
KRÁSNÉ_